Jak dostat vodu do jezírka japonské zahrady bez čerpadla?

evcikevil evcikevil

Autor diskuze

09.01.2010

Ahojky,uvažuji k našemu budoucímu domečku o japonském stylu zahrady,nepotřebuji šetřit na zahradě místem(300m2),takže bych chtěla udělat celý pozemek i s jezírkem,možná kaskádovým vodopádem.......Jsem zahradnice,ale v oboru už nedělám,spoustu věcí si tak udělám sama,jen mě tíží moje neznalost (vytáhnutí vody 1,5m nad pozemek),protože pozemek je na rovině a voda k čerpání je asi 1,5M pod povrchem.V blízkosti je potok asi 15m od domu.Dalo by se dostat vodu nahoru přiroozenějším způsobem než aby mi tam vrčelo čerpadlo?Poraďte prosím.............

+ 5

Odpovědět

evcikevil evcikevil

Autor diskuze

10.01.2010

Japonské zahrady Japonská zahrada by měla vytvářet prostředí pro uklidnění mysli, klid a meditaci. Má všechny znaky uměleckého díla. Je tak záležitostí nejen výtvarnou a estetickou, ale i filozofickou. První zahrady začaly vznikat v Japonsku již v osmém století, ve dvanáctém až patnáctém se jejich tvorba začíná považovat za umělecké dílo. Co je japonská zahrada "V průběhu staletí se Japoncům podařilo vytvořit zcela osobitý kód krásna. Je pro něj charakteristická zejména prostota, umění náznaku i útlumu citů a barev. Zahrnuje však i zálibu ve věcech poznamenaných asymetrií, patinou času a nostalgií smutku - věčné příchuti lidského života. To vše se zřetelně odráží v koncepci zahrad, kde konečným cílem je, jak řekl v šestnáctém století estét Sóami, postihnout prostřednictvím nejprostších věcí tajemství přírody i jejího stvoření. To znamená, že ovládneme-li umění, jak zacházet s kameny, vodou a rostlinami, můžeme i v malém jezírku spatřit záblesk nekonečnosti mořské hladiny a z balvanu porostlého mechem na nás dýchne majestát hor." Věra a Zdeněk Hrdličkovi (znalci a propagátoři japonské kultury) Zarámované obrazy Japonské zahrady působí dojmem stálosti a věčnosti. Jsou komponovány pro pohled z okna, dveří nebo zastřešení dřevěné terasy. Průhled oknem pak působí jako zarámovaný obraz krajiny. Kamenné kompozice, jezírka a dřeviny jsou dokonalým malířským ovládnutím prostoru. Asi největším uměním je vytváření kamenných seskupení, které jsou osázené různými dřevinami, keři či bambusy. Tyto sestavy vytvářejí jakési živé sochy, protože se časem pozvolna proměňují - rostou do krásy. "Muzokabu byl první z kněží východního náboženství zen, který dal jméno nalezené skalní kompozici a postavil ji na úroveň tvorby," vysvětluje Miroslav Pacner, který se na japonské zahrady a parky specializuje. Asi před třiceti lety tak vytvořil první japonskou zahradu v Praze. Japonci "polidšťují" kameny na zahradách - dávají jim jména. Snad nejvíc ze všech národů světa s nimi dovedou pracovat s velkou fantazií a umem. Krása podle nich spočívá ve všednosti, proto je základem zahrad přirozenost a asymetrie. Tím se liší od geometricky a symetricky řešených francouzských zahrad - například ve Versailles. Málo barev pro klid duše Oko diváka nesmí být rušeno pohledem na různé pestrobarevné květiny. Podle Japonců "výbuchy" barev a jejich pestrost působí na člověka neklidně. Je-li zklidněno oko, nastává klid ducha, tvrdí. V japonských zahradách je tak výrazným barevným prvkem pouze červenolistý japonský javor (Acer palmatum, Acer ropurpureum), na jaře rozkvetlé sakury, v květnu kvetoucí bochníkovitě sestříhané keře stálezelených azalek a sem tam nějaký kosatec. A proč Evropany japonské zahrady tak fascinují a pokoušejí se je přenést do tak odlišného prostředí? Japonská zahrada je totiž krásná v každém ročním období. Počítá i s napadaným sněhem na stromech a kamenech. "Pohled na zahradu v zimě je stejně dokonalým estetickým zážitkem jako letní sluneční záblesk na hladině jezírka anebo stíny stromů, které se mihotají ve větru na zdech domu či zahrady. Je to harmonie mezi stínem a světlem, tvary oblými a hranatými," popisuje Miroslav Pacner. Tyto prostory ohraničují zdi, uzavírají živé keře, aby prostor pro meditaci nerušily žádné okolní rušivé vlivy. Cesty proti zlu V zahradě tvoří cesty především ploché kameny, takzvané šlapáky. Vinou se zahradou klikatě jako had. Podle starých legend totiž zlo "jde přímo na věc". Dobrá myšlenka si proto musí nacházet cestu oklikou. Navíc jde o estetické a příjemné navození pocitu dálek. U rovných cest jsou ďáblu dávány do cesty překážky v podobě různých struktur, zasahují do ní kapradiny, rovina bývá esteticky narušována. Přirozeně působí plochy říčních oblázků, drobných kamínků a bílých písečných polí, i když jsou rafinovaně vytvořeny člověkem. "Na malém kousku je promítnut obraz přírody v celé její velikosti," říká Miroslav Pacner. Suché zahrady Vrcholem japonských zahrad jsou takzvané suché zahrady - karesansui. Vznikaly hlavně kolem zenových klášterů. Můžete v nich vidět umění vytváření vodopádů, říčních koryt, vodních ploch bez jediné kapky vody. Pocity vodních hladin tvoří uhrabaný bílý písek, který je upraven tak, aby vypadal jako voda proudící kolem kamenů. Oblázky v korytech řek navazují na sebe tak, že máte dojem, že v nich teče voda. Nejslavnější a nejfotografovanější zenovou zahradou je kjótská zahrada Rjóandži ze šestnáctého století. Patří k největším kulturním pokladům. Přírodu symbolizuje patnáct omšelých kamenů různých tvarů, uložených s vytříbeným smyslem pro rytmus ve skupinách, kolem nichž jsou úzké proužky mechu - jediná zeleň v této oslnivě bílé zahradě. Její autor nechal zrakům diváků skrytý vždy jeden z patnácti kamenů zahrady, a to ať se člověk dívá z kteréhokoliv místa dřevěné verandy. "U nás vzniklo v průběhu let také několik japonských zahrad. Nejsme však Japonci. Máme rozdílnou kulturu, historii, legendy a mýty, architekturu, které se po staletí vyvíjely velmi odlišně od kultury Dálného východu. K naší přírodě se nehodí pokoušet se vytvářet kopie japonských zahrad," uzavírá Miroslav Pacner. "Můžeme se však na nich inspirovat, poučit a potom pokorně vytvářet prostor pro klid a odpočinek, tolik potřebný v dnešním uspěchaném životě."

Odpovědět

•

Diskuse pokračuje po 2 letech

•

micurinivan micurinivan

23.05.2012

V jihlavské ZOO, leží vedle řeky, mají kolo, na každé lopatce je něco jako tvar boty z plechu. dole vodu nabere, mahoře vyleje do koryta, po celé ZOO to vytváří potok a na konci se vrací do řeky)ta voda). Zkuste najít foto. Mičurin

Odpovědět

lin18 lin18

23.05.2012

@evcikevil Moc tomu nerozumím...voda se přece do jezírka napustí jednou za sezonu a už se dál čerpat nemusí. No a pokud chcete vodopád tak samozřejmě čerpadlo mít musíte...do kopce vám to samo nepoteče nikdy ;-)