Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Základy, sklep, hydroizolace

Nosné zdi základové desky pouze ze ztraceného bednění?

tomasbur tomasbur

PRO

Autor diskuze

02.05.2018

Zdravím všechny stavitelé, rád bych znal názor či zda někdo má praktickou zkušenost pří stavbě ZD nahrazení základových pasů ztraceným bednění. Osobně vidím v této skladbě ideální způsob jak zateplit ZD po celém obvodu a to do hloubky 80cm. V plánu bych měl základ po pěti řadách ZB s tím že nad terénem bude poslední řada 25cm. Děkuji za vaše rady či připomínky

Odpovědět

1karel1 1karel1

02.05.2018

Řešil jsem toto se dvěma statiky, jeden byl pro, druhej proti, takže jsme šli raději klasickou cestou, tzn. pasy a teprve poté ztracenky, i tak máme zatepleno od základové spáry.

Odpovědět

ozzy77 ozzy77

02.05.2018

zatepleni zakladových pasu jsem neresil. Ale zatepleni vrchnich ZB jsem vyresil STAVOMODULEM. Koukni na odkaz nebo ke mne do blogu. http://www.stavomodul.cz/zaklady.php

Odpovědět

fujit fujit

02.05.2018

Pokud jde pouze o zateplení pásů tak to lze řešit i takto. XPS 5cm z vnější strany.

Odpovědět

kntsz kntsz

02.05.2018

Predpokladám, že pod strateným bednením myslíš použitie betónových šaľovacích prvkov, ktoré sa zalievajú betónom. Použitie týchto prvkov si vyžaduje aj realizáciu základového pásu, ktorého hĺbku výšku a šírku s prípadným vystužovaním určí statik podľa záťaže pásov a druhu (únosnosti) zeminy. Výšku pásov treba voliť tak, aby vznikol od vrchu pásov po podkladný betón násobok 250mm, čo je bežná výška šalovacích tvárnic. Použitie tvárnic je veľmi praktické, lebo máš zaručený rovný povrch pre zateplenie a rýchle sa to realizuje. Opäť však treba súhlas statika k šírke tvárnic, lebo prakticky nosným je iba betón, ktorý sa do tvárnic dáva. Spoj liateho betónu a tvárnic totiž nie je možné považovať za nosný spoj a preto napr. u tvárnic šírky 400mm, je nosných iba cca 300mm betónu v tvárniciach a u tvárnic šírky 300mm je iba 200mm. Pre bežné rodinné domy je šírka 400mm obyčajne postačujúca aj pri výške okolo 1m t.j. štyroch radách tvárnic. Vonkajší obrys tvárnic musí lícovať s budúcim zateplovaným murivom. Hĺbka zateplovania pod upraveným terénom by mala byť min. 0,6 m. Účinok zateplenia je dosť výrazný až do hĺbky 0,8m. Hlbšie zateplovanie sa už míňa účinku. Čudujem sa však, že ty ako laik riešiš tieto problémy. Najkompetentnejší v problematike je zodpovedný projektant (autorizovaný inžinier), ktorý ti zabezpečoval vypracovanie projektu. Že si šetril na nesprávnom mieste - na projektantovi......

Odpovědět

stavar2015 stavar2015

04.05.2018

@tomasbur Nevymýšlel bych ptákoviny u něčeho, co funguje dobře. Pokud trvat na zateplení základového pasu (???) nechápu význam - ani pasivní domy nemusí mít zateplené pasy, ale když už, tak @fujit přidal dokonalý příklad toho, jak to jednoduše udělat. Ovšem tohle řešení bych bral pouze tehdy, staví-li se dům na perfektně rovném pozemku, kde se nepředpokládá, že bude třeba 2 řady ZB nad základovým pase. Tedy v takovém případě, kdy se nepředpokládá že se bude spodní stavba dále přihrnovat... Dalším řešením je, vylít základový pa, a to od nezámrzné hloubky (-110 až -80cm del oblasti) po výšku určenou statikem (třeba -50cm) a od této hloubky již založit ZB určené k zateplení. Jenom nutno podotknout, že se to dělá blbě, protože se špatně měří úhlopříčky (ale jed to). Navíc tohle řešení umožní lépe napojit zateplení domu na zateplení spodní stavby, respektive umožní lépe udělat přechod zateplení spodní stavby a jednovrstvého zdiva. Osobně, než plácat XPS do země, bych investoval do lepšího zateplení podlahy. Dál lze také založit dům na pěnové sklo a realizovat železobetonovu základovou desku, nebo zakládat zdivo na desky z pěnového skla, kde dochází k dokonalé eliminaci ochlazování zdiva, tedy dojde k perfektnímu přerušení tepelného mostu.... každopádně určitě bych základ domu nedělal jenom pouze ze ZB. Ten pas je tam kvůli tomu, aby eliminoval tlaky a pohyby zeminy, a k tomu mi přijde monolitický prvek jako ideální.

Odpovědět

specnaz84 specnaz84

04.05.2018

@tomasbur neblbni, zbytečné

Odpovědět

kntsz kntsz

06.05.2018

@stavar2015 vždy odkazujem na odborníka, ktorým v tomto prípade by mal byť zodpovedný projektant, lebo pozná konkrétnu situáciu. Na DF môžeme o tom iba diskutovať a z doporučení nám neplynie žiadna zodpovednosť. Tých možností je samozrejme viacej. Asi najlepšie je murovať steny na doskách Perinsul ako naznačuješ, ibaže je to dosť drahé. V tom prípade by nebolo treba izolovať základy, lebo tepelná izolácia podláh je priamo previazaná na zateplenie stien. Určité zosilnenie izolovanosti budovy po obvode by však malo byť, lebo budova po obvode môže podmŕzať, čo v jej strednej časti - asi 2m od obvodu už nehrozí. Tvoja prá veta je zrejme z neznalosti aspoň z dvojrozmerného šírenia tepla a priebehu izoterm v oblasti sokla a konštrukcií pod terénom po obvode budovy. Zakladanie na ž.b. doske na kusovom penovom skle je iste tiež riešenie, ale nie aplikovateľné v každej zemine. Napr. nie v sprašových hlinách. Dá sa to až tak zfušovať, že z vnútornej strany obvodových stien nad podlahou sa vytvárajú podmienky kondenzácie a tvorby plesní.

Odpovědět

geodett geodett

06.05.2018

@tomasbur mam ztracene bedneni vyskladane bez zakl.pasu na teren akorat ne z duvodu zatepleni (to jsem nedelal) ale protoze zakladove pasy jsem mel po vykopech az pres metr siroke a utopil bych tam silenyho betonu - par fotek je ve fotogalerii Na jedne strane mam 5 rad na druhe 8-9

Odpovědět

slavek1 slavek1

12.05.2018

@kntsz Opäť však treba súhlas statika k šírke tvárnic, lebo prakticky nosným je iba betón, ktorý sa do tvárnic dáva. Spoj liateho betónu a tvárnic totiž nie je možné považovať za nosný spoj a preto napr. u tvárnic šírky 400mm, je nosných iba cca 300mm betónu v tvárniciach a u tvárnic šírky 300mm je iba 200mm. To jako, že je těch 20MPa málo a to je ještě ZB vyplněné betonem? Následné zdivo je pevnosti 8-10Mpa u cihly a ytongu 2-5Mpa.

Odpovědět

kntsz kntsz

13.05.2018

@slavek1 Ak máš stenu napr. z Ytongu hr.300mm, má úplne inú nosnosť, ako napr. tri stienky hr. 100mm postavené vedľa seba. V reáli sa môže vyskytnúť veľa prípadov (steny vyššie - veľká vzperná dĺžka, s vyššou horizontálnou silou napr. od zásypov.....) a laik si to neuvedomuje. Preto vždy odkazujem na projektanta, v tomto prípade hlavne statika, ktorý to s plnou zodpovednosťou posúdi. Aj ty s tvojou analógiou môžeš mať v určitom prípade pravdu. Chcel som však hlavne poukázať na mylnú predstavu, že betónová šalovacia tvárnica napr. hr. 300mm zaliata betónom, nemá ani z ďaleka nosnosť betónu hr. 300mm a dokonca nie ani tých 200mm, lebo ten liaty betón je prerušovaný - nespojitý a podľa normy je možné betónovú stenu (bez armovania) považovať za nosnú až od hr. 200mm. Nie je možné porovnávať pevnosti materiálov v tlaku a nebrať pritom v úvahu ich iné súbežné druhy zaťaženia v reáli.

Odpovědět

petrpl petrpl

13.05.2018

@tomasbur Vždy nejprve pas a potom ztracenko. Litý pas zabezpečuje stavbu (při správném návrhu) proti mikrosedání zeminy pod základem při stavbě. Hlína na kterou nic netlačilo najednou zatížíte stovkami tun váhy domu. Půda se zatížením dotrvaruje. Vzniká sedání zeminy, ale nerovnoměrně. Proto staří zedníci nechávali stavby vymrznout. Přez zimu se stavba dotvarovala a omítky pak byly bez trhlin. Tohle sedání bez zákl. pasů bude přenášet jen vodorovná výztuž (kterou se často vypouští), a ta ne to není dimezovaná. Já bych to na žádný stavbě nedoporučil, i kdyby měla PD jakýkoliv statický posudek.