Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Základy, sklep, hydroizolace

Stěrková vrstva pod základovými pásy

Kdo jste zakládali dům na základových pásech jakou jste použili štěrkovou vrstvu pod těmito pásy? Ona ta štěrková vrstva se používá aby se zamezilo tomu aby beton základových pásů "nasával" (jako houba) vlhkost ze zeminy co je pod nima. 1. Jakou jste použili tloušťku této vrstvy ? Tady jsme četli protichůdné názory. V některých projektech je 15 cm, někdo tvrdí, že je lépe asi 5 cm, že pokud je jí více dochází k tomu, že se do ní stahuje vlhkost - voda z okolí ? 2. Rozumíme dobře, že např. u min. hloubky základových pásu 80 cm by tato vrstva byla až pod tím tedy muselo by se vykopat 95 cm (u 15 cm vrsty) ? 3. Dávali jste na tuto štěrkovou vrstvu ještě nějakou fólii kvůli zamezení vzlínání vlhkosti ? 4. Jak moc jste tuto vrstvu zhutňovali ? 5. Zemnící pásek pro hromosvod se dává pod tuto vrstvu tedy mezi zem a štěrk nabo nad tuto vrstvu tedy mezi štěrk a beton ? Děkuji za odpovědi Krásný den Beáta Králová
Odpovědět
1
2
To co se ptáte "MUSÍ" vycházet z projektu základů. Obecně: Štěrkový polštář se používá ve chvíli, kdy je geologie základové spáry sice únosná, ale odlučivost hliněných částí by mohla způsobit kontaminaci paty základového pasu. Štěrkem se také nahrazuje překopaná hloubka třeba z důvodu rozmočené spáry. Pokud chceme jen zajistit čistotu bet. směsi při aplikaci pak se jedná o kamenivo frakce 16-32 v mocnosti 100mm se zhutněním. Pokud se musí dát větší vrstva tedy nad 200mm pak by mělo být provedeno ve dvou vrstvách. Tedy vrstva spodní fr. 16-64 v tl 150mm a druhá vrstva dorovnává, minimálně 50mm fr. 8-32. Pokud je geologie základové spáry únosná a nesprašová, není nutno použít kamenivo. Použité kameniva by mělo vzejít z doporučení geologa a jeho zprávy Zemnící pásek se pokládá na kamenivo tak aby byl zalit betonem a spojen na FeZn pásku musí mít přesah min. 150mm se dvěma sponami a celý spoj opatřen gumovým nátěrem. mezi kamenivo a beton se nedává žádná folie. Hydroizolace se provádí až pod obvodové zdivo.
Odpovědět
Děkuji za odpověď ! Tu kontaminaci chápu, protože pokud se do cementu dostane hlína sníží se jeho pevnost. My ještě žádný projekt nemáme pouze zjišťujeme informace. Ale dívala jsem se do jednoho projektu z "katalogu" a tam byla tato štěrková vrstva navržena 15 cm, tedy projektant to navrhl dopředu bez znalosti pozemku. Ještě bych se zeptala jestli se tato štěrková vrstva započítává do hloubky základových pásů nebo ne ?
Odpovědět
vše bylo posáno už tak přikládám nejaké foto od nás,jinak štěrk jsme nezhutnovali jen se tam prostě nasypal a urovnal a jeho výška se neodečítala od výšky základů a folie se na to žádná nedávala.spíš bych poradila pak až budete dělat dál desku dát štěrk i pod beton a geotextilii a až budete dělat izolaci použít dobrou folii,hodně často vidím že z duvodu uspor to lepí ipou a to je uplnej nesmysl.to nikdy nemuže fungovat
Odpovědět
a tady je vidět zalepení svodu
Odpovědět
@beatakralova štěrkové lože se nezapočítává do hloubky základové konstrukce. Pokud projektant dává "pro jistotu" do PD nějaké věci, které ani neví zda budou nutné, pak opravdu neví nic. Z toho plyne, že jste dostali projekt bez inženýringu, tedy provedený bez potřebných podkladů od geologa a radonové zprávy, bez znalosti územně plánovací informace, bez znalosti požadavků orgánů státní správy a správců ing. sítí a bez vyjádření správců zvláštních chráněných území a bez vyjádření HZS Ten projekt byl jistě za hubičku. buď zadarmo nebo do 20 000,- takže vy si vyběháte inženýring a vyjádření správců a OSS a nedejbůh aby tam nastala potřeba změny. Tak si u tvůrce PD pěkně připlatíte. A rozpočet bude jistě velmi podrobný a položkový se vším co k tomu patří. Nebo spíše jen ceny za jednotlivé kapitoly. Takže hodně štěstí s takovým projektem.
Odpovědět
@ratatooy s hydroizolací nemáte pravdu, velmi se mýlíte. Není důvod se domnívat že NAIP je nefunkční. Z odborného hlediska dokonce spíše doporučuji NAIP před PPPE.
Odpovědět
@beatakralova sterku jsme davali 10cm. Ano rozumis dobre, ze kdyz mas zakladove pasy 80cm, tak vykopes jeste o tu vrstvu sterku vice. Na sterku jsme zadnou folii nedavali. Nezhutnovali jsme vubec. Zemnici pasek jsme ukladali do hliny jeste pod sterk... muj otec je pomerne kvalitni elektrikar, troufam si rici, ze az prilis poctivy a precizni a podle jeho slov nema zemnici pasek na nebo ve sterku co delat a v betonu muze byt, ale vzhledem k tomu, ze my uz meli zelezo i v zakladovych pasech, tak to taky odmital. Nicmene to vazne zalezi na tim kde jak a co budete stavet... btw katalogovym projektum bych se vyhnula :-)
Odpovědět
@stavitel_jf Jak jsem psala ten projekt jsme měli pouze půjčený k pročtení. My podle něj nic stavět nebudeme. Máme k tomu spoustu výhrad, založím na to téma. Dům podle něj už stojí, ale máte pravdu stál 21 000 Kč, byl objednán po internetu (podle katalogu) a "razítka" se musela oběhat. Mě by to oběhávání ani nevadilo, ale spíše bych chtěla mít projektanta "po ruce". Kolik by vlastně stál individuální projekt třeba jednoduchého bungalovu ? Ještě bych se chtěla zeptat : pro štěrkový podsyp pod železobetonovou deskou co je nad podezdívkou, která je nad základovými pásy platí to co zde bylo napsáno o štěrkovém podsypu pod základovými pásy ? Všem děkuji za odpovědi
Odpovědět
@beatakralova Pokud se budeme bavit o individuálním projektu se vším co k němu patří a nádavkem výkaz výměr s aktuálními cenami, pak se můžeme pohybovat od 90 do 115 tisíc. Za tuto cenu dostanete projekt realizační s veškerým inženýringem se zapracovanými připomínkami všech OSS a SIS, bude vyřešeno podrobně topení, podrobně elektro, podrobně odvětrání, Podrobné řešení skladeb konstrukcí. Všechny části jsou koordinovány pod jedním projektantem. Vy si zadáte parametry, dvakrát třikrát se setkáte s projektantem a on už pak pracuje samostatně. Na konci procesu když je bezkonfliktní situace s OSS a se sousedy dostanete za 3-4 měsíce kompletní projektovou dokumentaci i se stavebním povolením. Technicky vše vyřešeno. V tomto ideálním případě odpadá starost s výběrem nějakých technických řešení a nemusíte řešit nic krom správného výběru firmy nebo firem na zhotovení. Takový projekt je základním kriteriem kvality, množství a ceny. Velmi se tím zjednodušuje komunikace mezi vámi a zhotoviteli, vše je jasně a zřetelně kontrolovatelné. Jen si odškrtáváte položky z výkazu výměr jak postupují práce. Výše zmíněným projektem ušetříte ve finále spoustu peněz tím, že vám nikdo nenacpe nic co by do vaší stavby nepatřilo. Vybírejte z projekčních kanceláří nebo projektantů v místě stavby. Tímto se vám odpovídá samo i na otázku se základovou deskou. Vše je řečeno v projektu. Tzn i to kolik a jakého štěrku je nutno na podsypy. Další náklady stavby jsou na geologický průzkum pozemku, na zbudování zázemí pro přípojky vody a elektro a plynu, radonový průzkum, náklady na rezervovaný příkon el. ener. po dokončení stavby pak energetický audit a štítek. Pak jsou ještě další náklady spojené třeba s přístupněním pozemku pro techniku, oplocení staveniště, úprava pozemku po výkopových pracích, náklady na vedení sítí na pozemku a připojení k odběru vody a energií. To jsou většinou nákladu které mohou narůst až ke 100 tisícům a spoustu stavebníků = investor= toto ani netuší a jsou zaskočeni tím, že mají dům, dali spoustu peněz, ale stále mají jen staveniště...Toto všechno řeší kvalitní realizační projekt.
Odpovědět
@stavitel_jf Děkuji za odpověď ! I když otázku štěrkového podsypu řeší projekt (to se bude muset asi vykopat sonda aby projektant znal zeminu v základové spáře nebo to dořešit po vykopání základových pásů, ale to už bude projekt na úřadě kvůli ohlášení), stejně bychom se některé věci rádi naučili sami i třeba pro kontrolu. V knihách se to těžko hledá. K základům mám ještě asi pět otázek budu je sem postupně umísťovat. Dalo by se tedy říci, že pro štěrkový podsyp železobetonové desky platí to co pro podsyp základů ?
Odpovědět
@beatakralova v odpovědi výše jsem uvedl, krom jiného, že zpráva geologa je jedna z položek které je nutno mít na uhrazení. Projektant pro umístění stavby na pozemku po vás bude chtít zprávu geologa. Existuje v odborných publikacích něco co se jmenuje geologická mapa, ze které geolog čerpá základní poznatky. Dvěma vrtanými sondami pak zkoumá další paametry zastižené zeminy = plasticitu, složení, únosnost, hloubku spodní a podpovrchové vody a z toho pak tvoří zprávu pro projekci s doporučením o svahování výkopů, případného vylepšování zeminy a základové spáry a agresivitu prostředí a td. Také se může stát, že štěrkový podsyp pod ZD nebude potřeba vzhledem k charakteru zeminy. V takovém případě lze dorovnat pod ZD jen výkopkem. Vzhledem k dosavadním zkušenostem a směrů k maximální úspoře energií je pak vhodné místo štěrku (pokud jej není potřeba) obsypávat pěnosklem. (hlavně se nebojte předsudků o ceně pěnoskla). Abyste se samostudiem uvedla do problematiky navrhování staveb pro bydlení, je nutno začít asi tím, přijmete tvrzení o neexistujícím paušálním řešení. Spíše bych Vám doporučil sjednat si partnera pro stavění, stavebního dozora. S tímto člověkem prodebatujete nápady a požadavky a on je pak schopen reprodukovat vše potřebné. Jak projekci tak řemeslům tak i úřadům atd. O funkci stavebního a technického dozoru viz na webu.
Odpovědět
@stavitel_jf Děkuji za odpověď ! O stavebnictví toho máme načteno celkem dost, ale některé věci v knihách nejsou nebo se špatně hledají, někde jsou protichůdné informace. Vím, že paušální řešení není. Konkrétně o štěrkovém podsypu jsem "zjistila" : z jedné knížky že se štěrková vrstva používá pro oddělení betonové konstrukce od zemní vlhkosti a ještě se doporučovalo dát na ní vrstvu fólie - to jste vyloučil na fóru TZB někdo tvrdil, že silná štěrková vrstva táhne naopak pod základy vodu na těchto stránkách, že v případě jílu se pod základové pásy štěrk nedává, protože by táhl vodu v této diskuzi dva příspěvky říkají, že se štěrk nezhutňoval, jinde na těchto stránkách je fotka jak někdo v základových pásech jezdí se zhutňovacím strojem v ostatních knížkách třeba Pozemním stavitelství celkem nic O tom, že by člověk měl problematiku znát sám co nejvíc to jde, jsem pevně přesvědčena. Divil byste se co třeba někteří elektrikáři dokáží udělat a určitě se to museli učit a být proškoleni. Třeba u toho projektu jak jsem psala jsou navrženy dvě zásuvky 230 V nad vanou a jedna těsně vedle vany. Vše to bude zóna I. To jsem poznala i jako laik a kulaté razítko tam bylo.
Odpovědět
Článek se načítá
@beatakralova Jste velmi bystrá a inteligentní a proto vás neurazím výzvou k základní logice. Abychom stavěli dobře, musíme znát velmi dobře materiály, které nás obklopují, na kterých budeme stavět a ze kterých budeme stavět. Znát ve smyslu, jejich základních předpokládaných charakteristik a pak jejich interakce v různých situacích a prostředích. Add štěrkový podsyp: Geologie jíl bez kamene s lehkou příměsí písku spíše vlhký bez mazání. Co z toho plyne? Že jsme ve vodotěsné vrtvě. Jíl je vodotěsný. Tzn když je ke všemu i relativně suchý, nemusí se dávat štěrk, protože nehrozí kontaminace bet. směsi nečistotami louhováním. Proč tedy utrácet peníze za štěrk? Geologie jílovito písčito kamenitá struktura s obsahem vápence, konzistence měkká, mazlavá na povrchu kamínky jsou hladké a obroušené = máme tu blízko vodonosnou vrstvu. Použijeme štěrk na podsyp aby se do bet směsi nelouhovaly nečistoty. Logicky z toho plyne, že tam kde voda nebo velké vlhko je, tak tam ten šterk dáme, jednak jako drenáž, jednak jako čistý podklad pro bet. směs. Jestli tam ta voda je, tak bude vždycky. Jestli tam ta voda není, tak ji žádný šterk nepřivede. To je logika věci. Proč hutnit štěrk? Protože volně loženým šterkem velmi ochotně odchází voda z betonové směsi. Na hutněném šterku to není tak rychlé a směs má čas na hydrataci a tuhnutí. Zde je nutno nastudovat betony, = záměsová voda a její charakteristika, druhy cementu a jejich pevnosti a odolnosti proti různým vlivům, plniva kvalita kameniva a písku jejich čistota a měrné hmotnosti a správné poměry + správná receptura + správnost zpracování bet směsi + znát chování bet. směsi v různých způsobech použití a případná aditiva. + vědět jak vypadá nekvalitní beton a důsledky špatně provedené betonáže, problematika ukládání betonové směsi včetně hutnění = čím jak a jak dlouho + ochrana čerstvě uložené směsi........blablabla... je to ho moc a moc o betonech co musí stavař vědět. Je spousta věcí co musíte znát abyste betonovou směs uložila do prostředí ve kterém neztratí své parametry a ve kterém může dojít k hydrataci tuhnutí a tvrdnutí. Jenže toto je nutno studovat, nikoliv číst. Studium je o poznávání a nalézání souvislostí. To co se děje na stavbách je mnohdy šaškárna a ty houfy "odborníků" co odlévají beton do rýh špinavých a zablácených, co napojují beton bez jakých koliv pravidel, dávají naší profesi skutečně na prdel. S těmi zásuvkami v zon 1. to je skutečně mazec. Jestli toto někdo naprojektoval tak je hňup. Dokážu si představit jak si v CADu zhasl hladiny a pak maloval ostošest aníž by si hladiny pak znovu otevřel a kontroloval co že to vlastně zmastil.. Bohužel se šmejdu ve stavebnictví nezbavíme, dokud bude tak enormní tlak na cenu všeho. Lidé chtějí levný projekt, tak jej dostanou. Ale není to sleva zadarmo. Vždycky se najde někdo kdo to udělá levněji. Lidé chtějí levné řemeslníky, tak dostanou levnou pracovní sílu. No a co, že to je prase a blbec? Ale je levný! Však si ho nějak pohlídáme.. A pak se divíme co takový lempl dokáže za chytrystiku. To jeden valí oči jak se dělají omítky na sádrokarton s verbálním doprovodem samochvály "To se tak dělá, já to tak dělám furt". Napojovací spára betonáže špinavá a zablácená, nikdo to neřeší a "TDI je debil co nic neví a vyměňte ho paní dělá jenom zlou krev kdo mi vyčištění zaplatí?" Zdroj informací jsou jednak knihy jako takové, ale pak jsou to ČSN a technologické postupy a předpisy pro danou problematiku. Není to nic asi běžně najdete v levných knihách. Je to úkoprofilové zboží určené pro profesionály. Jsou vydávané v rámci užších skupin profesí. Ale stejně jde více či měně o modifikovanou ČSN.
Odpovědět
Dobrý den, omlouvám se, že vstupuji do této diskuze, ale rád bych se obrátil s otázkou na stavitel_jf. Z Vašich přispěvků je evidentní, že máte v dané oblasti mnoho zkušeností a že, jak se říká "víte o čem mluvíte". Mohl bych se Vás tedy prosím zeptat na Váš názor k opravě zákl. desky? Jedná se o to, že jsme ukončili realizaci zakl. desky v listopadu. Následná zima desku poznamenala v tom směru, že 10 cm. betonu na povrchu popraskalo a na krajích desky se odrolilo. Oprava spočívala v tom, že pracovníci na jaře vše co šlo osekali a ostříkali vapkou. Následně desku zateplili 6cm. XPS s tím, že desku přečníval o cca. 2cm. Následně nanesli nový beton, který zarovnali s XPS. Na to pak položili vodorovnou hydroizolaci. Někde jsem četl, že v takových to případech by měla být nová vrstva betonu silná alespoň 5cm. Momentálně je již stavba pod střechou, takže se ptám spíše proto, abych byl připraven na různé eventualiti, které by mohli v budoucnu nastat z důvodu nanesení takhle slabé ( 2cm. ) vrstvy betonu. Děkuji za případnou odpoveď. M. J.
Odpovědět
Dobrý den,chtěl bych jen pro Beatu Královou vzkaz - Nelámejte si hlavu štěrkovým polštářem základových pasů.Měl by smysl pouze,pokud by jste použila do písmene technologické postupy a pás betonovala speciálním přepravníkem(Schwingem) kolmo do pasů.Z praxe - přijede domíchávač na stavbu,nastaví koryto a vypustí beton,který svým tlakem kamenivo přesune jinam a tím může v určitých místech zeslabit základový pás.Tak že Kameninový polštář pouze pod základovou desku a jen pokud je potřeba....-)...Papír snese všechno ale realita je jiná.S pozdravem Šmakal - stavebník
Odpovědět
@mr_hedgehog Na podlahu min.5 cm betonu(kvalitnějšího) + Kari sítě...I když nebyl dotaz určený mě tak snad Vám odpověď poradí.
Odpovědět
@stavitel_jf Děkuji takto jsem si představovala odpověď. A děkuji za odpovědi i všem ostatním.
Odpovědět
@spektrumm A to jsme u jádra pudla... správné zpracování betonu. Technologický předpis pro zpracování betonové směsi říká, že směs se spouští z výšky max 1-1,5m. Pokud se dodržují technologické postupy ve všech stupních realizace, pak nemůže dojít k zjištěním, že "kamenivo je zbytečné protože na stavbách se to dělá tak že špatně." Nechci vyvolat konflikt, ale toto je přesně ta situace o které se tu píše. Pokud se technologické kroky ignorují, pak jsou všechna slova zbytečná. Pak je zbytečné projektovat, je zbytečné volat po kvalitě, je zbytečné mít normy a technologické postupy, když stačí aby na stavbu přišel člověk, kterýmu je toto všechno ukradený a šupne tam to co se mu zlíbí a jak mu to zrovna vyjde...
Odpovědět
@mr_hedgehog Měli bychom si asi porozumět v základním pořadu. Základová deska po změ vykazuje praskliny a erozi povrchu. To je jednoznačně důsledek špatně provedené betonáže a ochrany betonu po betonáži. Správný postup měl být ten, že se mělo nejřív prozkoumat zda je beton skutěčně dostatečně únosný. Na to se volá TZÚS a zkoumá se to Schmidtovým kladívkem. Pokud to na Schnidta nevyjde tak jak se předpokládá, musí se udělat odvrt vzorku do zkušebny. Na základě výsledku se pak projektant se statikem rozhodují jak bude provedena oprava. Pokud se to jenom otryskalo, obávám se že to je v zásadě špatně. Pokud je defekt jen povrchový (toto nelze určit jen pohledem nebo jen "pocitem") pak se dělá tzv. reprofilace povrchu. Vše co se stalo s konstrukčním betonem měla firma popsat ve stavebním deníku a návrh na opravu měl určit proektant a to na základě výsledku z měření laboratoře. Co se může stát? Celkem mnoho věcí. Praskání zdí , příček praskliny v obvodovém zdivu nad okny a nad dveřmi, Pokud to budou praskliny šikmé pak je lépe do baráku ani nevstupovat. Vliv to může mít i na vedení rour a kabelů (v krajním případě) Co na to projektant a co na to stavební dozor? Pokud nebyli přizváni k situaci, je to špatně. Osobně bych chtěl jednoznačné výsledky z laboratoře o únosnosti a kvalitě desky a výstup statika zda není ohrožena stabilita a tuhost konstrukce.. Zaplatit by to měla firma, která prováděla betonáž.
Odpovědět
to: stavitel_jf. Dobrý den, obávám se, že jsem špatně popsal můj problém. Deska byla provedena o síle 10 cm. a ta na povrchu přez zimu popraskala a na krajích se odrolila. Z těchto 10cm. byli cca. 2cm. odsekány a následně vše ostříkáno vapkou, aby se odstranili veškeré kousky odsekaného betonu.
Odpovědět
Pod touto osekanou vrstvou zůstalo 8cm. nepoškozeného betonu a na ty se nanesli 2cm. betonu nového. Jde mi o to jestli vrstva nového betonu neměla být silnější např. 5cm. Nebude ta 2cm. šlupička do budoucna praskat? Skladba podlah bude 12cm. šedého polystyrenu, podlahové topení, 5cm. anhydritu a 1cm. finální vrstva. to: spekrumm...díky za Vaši odpověď, ale nejedná se mi o podlahy. Díky M. J.
Odpovědět
@mr_hedgehog Ano, myslím, že jsem porozuměl už v prvním dotazu. A odpověď je stále stejná. Problematika poškozených betonových konstrukcí je celkem široká a nelze tu popsat všechny souvislosti. Nicméně vše jednoznačně spěje k odpovědi, že dříve než se cokoliv začlo opravovat. měl to vidět statik. Trochu technické hantýrky. Jestli byla základ. deska /ZD/ jen v tlouštce 100mm, pak odstraněním 20mm její tl. je 20% z celku a to je z hlediska únosnosti za hranicí snesitelnosti. Ke všemu muselo dojít i k obnažení výztuže desky. taková věc se má opravovat podle přesně daných pravidel a je to tak trochu alchymie. Nejdříve se podívejte do stavebního deníku co stavaři jistě vedou, zda to co nalili na desku byl skutečně beton, nebo jestli to byla reprofilační malta. Ale buď jak buď, je to celkem velký průšvih.
Odpovědět
@stavitel_jf Dobrý den,jsem rád za Vaše připomínky.Rozdíl v nás dvou bude ten - Že vy sedíte za stolem a já si denně nasazuji rukavice...:-)....Pravidlo,že papír snese vše platí do dnes a některé projekty,které se mi za ty léta dostali do ruky,byli opravdu smutné. Další věcí je cena.Pokud projektant nezohlední náklady,pak jeho stavba stojí o půlku více,než by opravdu mohla stát.Kdo z diskutujících dá 25 000 za Swing když je vlastně jeho použití úplně zbytečné???A to jsme teprve u základů.Vyděl jsem projekt,kde projektant na střechu použil tolik železa,že by po ní mohli jezdit tanky.Záměrně předimenzovaný projekt aby měl projektant krytí že střecha bude držet. Jinak nabízím Vám,že spolu obejdeme stavby a uděláme průzkum montáže základových pasů.A na 100% na žádné z těch staveb nepotkáte betonové čerpadlo.Tak když už radu na internetu.....tak praktickou..:-)
Odpovědět
Dobrý den a díky za odpovědi. Ještě jsem zapoměl dodat, že oprava proběhla za účasti projektanta, který tedy mimo jiné navrhl doplnit desku v krajích o další armovací tyče. Několík dalších lidí z Vašeho oboru se shodlo na tom, že náprava neproběhla tak jak měla, leč k žádným katastrofickým scénářum by dojit nemělo. Nadruhou stranu bych se Vás rád optal, že kdyby se opravdu začali projevovat problémy o kterých se rozepisuje, v jakém časovém horizontu by se dali očekávat. Deska se realizovala před zimou 2012 a pod střechou je domek cca. rok a půl. Důvod proč to řeším až teď je ten, že žijeme v zahraničí a o problému s deskou jsem se dozvěděl s delšim časovým odstupem. Díky M. J.
Odpovědět
@mr_hedgehog Myslím, že hovořit o nějakém časovém horizontu se snad ani nedá. Spíše je to o tom, že až se něco stane, pak víte proč. Pokud se spoléháme na ZD jako hlavní nosný prvek pro celou stavbu, pak do ní přenášíme všechna zatížení. Tato zatížení jsou v každé části stavby jiné = jiné v obvodech, jiné v příčkách atd. ZD má pak za úkol tato nestejná zatížení unést a přenést do podkladní zeminy. Aby se to ZD povedlo, musí mít správnou tlouštku a správné rozložení výztuže a hlavně správný beton. Toto vše počítá statik, který navrhuje rozložení výztuže a její tvar, třídu a pevnost betonu, a hlavně tlouštku. Jen ve správném poměru těchto věcí může ZD správně pracovat. Pokud je některá součást ZD v nesprávném poměru nebo kvalitě, dochází nutně k nesprávné funkci přenášení zatížení. Jak moc je defekt na škodu se projeví až úplným projektovaným zatížením.
Odpovědět
@spektrumm Pokud je mezi námi rozdíl, pak ten, že vy přemýšlíte naprosto jinak o své profesi a o tom co je to stavění. Ve své úvaze rozdílu mezi námi se velmi mýlíte a to tak že fatálně. Teď ke zpracovávání betonové směsi. Není nezbytně nutné mít čerpadlo na beton pro správné uložení bet. směsi. (pokud se bavíme o základových pasech) Stačí jen přemýšlet a využít všech dostupných prostředků, které se sami nabízí. osobně, když objednávám beton pro pasy a vím, že se mixem dostanu kolem celé stavby, tak dispečerovi dám požadavek aby si řidič mixu vzal více nástavců na koryto. To by jeden nevěřil kolik se tím dá vyřešit absurdních výmluv. Jako u každé práce, musíme i u betonáže klást důraz na technologickou kázeň. Všechny vyvíjené technologie spějí k tomu, aby aplikace a provádění byli co nejjednodušší a ekonomické. Jenže na to, aby tomu tak bylo, musí aplikaci provádět lidé, kteří jsou schopni pochopit význam předepsaných technologií. Pokud budeme k betonážím přistupovat stejně jako před třiceti léty, pak ano, máte pravdu, projektanti jsou banda tupců, vývojáři a výrobci technologií jsou budižkničemové co chtějí chudákům dělníkům jen ztížit práci a ještě na tom zbohatnout. Jak už jsem tu psal., máme li stavět kvalitně, využívejme moderních materiálů a poznatků ve správné míře a především k tomu k čemu jsou vyvinuty.pokud toto člověk nepochopí, bude jen blbcem, kterému nepatří ani nejmenší rozhodovací pravomoc. Takovému blbci je pak všechno blbé a jediné na se vzmůže je plivat špínu na všechny kolem sebe..
Odpovědět
@beatakralova typové projekty jsou takto dělané právě proto, že jsou typové, nikdo neví, jaké budou geologické poměry v místě stavby. Proto je nutné k typové dokumentaci nechat provést nějaké ty sondy a podle výsledku upravit výkresy základů.
Odpovědět
@stavitel_jf Tohle je ale klasika u typového projektu, který tu zakladatelka zmiňuje. Těžko tam může být hydrogeologický a radonový průzkum. To je právě ten problém, tam se musí projektant hodně jistit, a stejně se doporučuje základy nechat udělat až dle místa stavby.
Odpovědět
@spektrumm Bohužel když to vezmu z druhé strany, já už viděla tolik staveb, které upravovali k obrazu svému řemeslníci, a tak "kouzelně", že si říkám, že bychom se snad každý měli držet svého. A nechápu, proč se stále tvrdí, že projektanti znají stavby jen na papíře? On přece taky někdo musí dělat autorský i stavební dozor, ne? A to býváme hodně často my.
Odpovědět
@stavitel_jf Dobrý den,já se s Váma přeci vůbec nechci přít...:-)....Použijete pane spoustu korýtek??? A jste mi schopný vysvětlit,jak bude betonová směs v korýtkách stékat?Nebo naředíte beton a tím strhnete cement? Jinak nenavážím se do Vás.Máte svojí pravdu a je pod mojí úroveň,komunikovat slovy - BLBEC SEM,BLBEC TAM. A zažil jsem třeba stavbu:Kdy stavební dozor(projektant) a majitel,si nechali dělat základové pasy Ukrajincema(svépomocí). Základy o 10cm delší.Nás si najali na zdivo.Po vyzdívkách se objednával skládaný strop a pan projektant(stavební dozor),objednal podle projektu místo skutečnosti...:-) Tak že je to opravdu individuální jak mezi řemeslníky tak i mezi odborníky od projektů.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Základové pásy - schodiště
21. 10. 2022 4
Základové pásy - podsypání
03. 04. 2021 7
odschodkovane zakladove pasy
10. 02. 2021 2
Vyrovnání základových pásů pod ztracené…
19. 11. 2017 7
Základové pásy pod zahradní domek, ano …
22. 06. 2016 14
Základová deska - pasy - nesejmutá orni…
03. 11. 2015 9
Drenážní hadice pod základovými pásy ?
21. 02. 2015 6
Dnes zaléváme betonem základové pasy, v…
03. 06. 2014 3
Základové pásy vyložené ztraceným bedně…
17. 08. 2012 67
Je opravdu nutný štěrk pod základovou d…
18. 10. 2010 13