Dobrý den.
Rád bych se zeptal na radu zkušených stavařů ohledně hutněného šterkového podsypu.
Momentálně buduji základovou desku. Mám hotové základové pasy na pasech je jedna řada ztraceného bednění následně má dle PD následovat hutněný štěrkový podsyp frakce 16-32. Tloušky 150mm
Zde se nachází má otázka. Nemám terén po skrývce ůplně ideálně rovný a u jedné strany desky zbývá na zásyp šterkem cca 5 cm a na druhé straně cca 18 cm.
Je nutná nerovnost terénu srovnat aby tlouška podsypového šterku byla cca všude stejná nebo to takto můžu klidně nechat. A prostě někde bude štěrku více a jinde méně. Hutnit budu žehličkou.
Pro lepší orientaci sem nakraslil hrubý nákres situace.
Děkuji Všem za rady Radek
@edison101
S odpady ani s ničím jiným problém není. Jen to že nedodržim dle PD všude 150 mm šterku 😒 A nedovedu posoudit zdali to může něčemu vadit nebo ne.
@radek6 Projektant souhlasil a životní prostředí s tím problém také nemělo. je to zpevněná plocha takže plus pro nás. kde bude terasa a stání tak to zůstává a zbytek se likviduje.
Ja osobně si myslím, že je to jedno z hlediska podkladu pro desku. Pokud ale máte těch 15 cm štěrku kvůli odvětrávání pro radon a dáváte tam sběrné potrubí, pak už je to na zvážení.
@marekned
Obavam se, ze ja v tom problem vidim. Neni to kvuli radonu, ten je odizolovan jinak, asfaltovymi pasy popr.trubkami. Sterk je tam v zasade kvuli vode. Deska jako takova, se nenachazi v nezamrzle hloubce a v zavislosti na slozeni pudy se ood deskou nachazi vlhkost ->voda -> zima a kdyz voda pod deskou zmrzne, tak se samozrejme roztahuje a pokud budete mit blbe podlozi, muze Vam to nemyle desku potrhat = pronikani spodni vlhkosti do stavby. Sterk dovoli se vode rozpinat a vyplni mezery a napeti tak tyto mezery absorbuji.
radek6
S timto bych si nezahraval. Nevite a ani nebudete videt, co Vam voda pod deskou napacha. Radeji si dat jeste vikend a hlinu vyhazet a udelat misto sterku, ktery tam ma sve opodstatneni. Popr.se opetejte sveho projektanta, ale rekl bych, ze mi da za pravda. Navic nechapu, proc mate tak krivou skryvku. Vy jste nemel lavicky nebo nejakou nivelaci. To bylo delane jen tak od oka? Uprimne me desi dalsi vystavba domu 😬
@yesman pokud žijete někde na dalekém severu, tak je určitě možné, že vám pod základy bude zemina promrzat, ovšem v našich podmínkách je to věc takřka nemožná. Doporučuji například článek:
https://stavba.tzb-info.cz/prostup-te...
Navíc podle náčrtku předpokládám, že tazatel bude mít zaizolovaný perimetr a tím pádem mu nějaké promrzání základové konstrukce nehrozí.
@31712
Dík za odkaz, je to zajímavé čtení. Škoda jen, že modelový příklad je dům založený na XPS (což je možná tak jeden ze sta) a ne klasický na pasech. Nicméně dle závěru to nejspíš bude podobné.
Rizikové by to bylo v tom případě, že by se dělala deska na zimu, s tím, že stavba domu by začala další rok na jaře. Ale samozřejmě záleží i jak je propustná hornina pod deskou a další vlivy.
@radek6@pyramis Ani to si nemyslím že by byl problém, takto jsme desku dělali těsně před zimou v prosinci kdy denní teploty byly nad 6°C i v den betonáže, v noci to kleslo lehce pod bod mrazu ale byly použiti zimní chemie, no nic to s deskou neudělalo krom toho že se oloupalo cementové mléko což se děje běžně, ale to se zbrousilo a nikde žádná prasklina nebo vyboulení nic prostě. Za další se dává zboku bednění extrudovaný polystyren, který jde u nás konkrétně od nuly domu až k pasum a to 120 cm takže od čistého terénu to jde zhruba 90cm někde i více dle terénu, tloušťka 10cm. Navíc pod celým domem je celoplošně asfalt s mezerami kolem ztraceného bednění po obvodu. Takže si taky myslím že je to blbost už dle uvedeného příkladu viz výše sice na "plovoucí desce".
Za mě teda takovým selským rozumem. I tu blbou dlažbu člověk pokládá na štěrk, aby eliminoval pohyb a dlažba se mu nerozjela. Což třeba v případě jílového podloží i tak může být problém a to lože se musí udělat fakt velké. Takže tady mi příjde, že ten štěrk bude mít dost podobnou funkci.
Nevím, co přesně pro tebe znamená z hlediska času a nákladů to srovnat do roviny a dát tam štěrk, ale pokud se spleteš, ta výška štěrku bude malá a začne ti praskat deska nebo se to celé hýbat a praskat zdi - kolik bude oprava? Jak se to bude dělat?
Podle mě se dají některé věci zjednodušit, když vím, že následná oprava mě sice bude něco stát, ale v zásadě to není zásadní komplikace. Tady si ale tím moc jistej nejsem a na tvém místě bych to udělal podle projektu.
@zubr487 Asi si úplně nedokážu představit, jak štěrk, se svými mezerami, zabraňuje vzlínání vlhkosti.
Podle mě je tam právě pro rozložení hmotnosti a pohlcování, skrze ty mezery, pohybu podloží.
@atilius voda umí vzlínat jen v kapilárních mezerách. V dírách mezi šutry nedochází ke vzlínání. Prostě štěrk se tam dává pro omezení vzlínání. Na nosnost to nemá vliv. Co starší domy, kde se deska dělala přímo na zeminu?
@zubr487 V pohodě. Vidím to jinak. Podle mě zhutněným štěrkem vody vzlínat bude. Ale v zásadě je to jedno, jestli to je na roznesení hmotnosti, a já si myslím, že to je spíš na omezení pohybu terenu, nebo je to na vlhkost. Tak v obou případech mi vrstva 5cm příjde málo a případná oprava by pro mě byla velkým rizikem a dělal bych to podle projektu.
Obecné prohlášení ohledně starých domů se podle mě nedá vztáhnout na konkrétní situaci novostavby.
Odvětrání radonu (příprava pro odvěrání) se musí dělat vždy, když je v projektu uvažované podlahové vytápění i při nízkém radonovém indexu. Pak je nutná min. tl. 150mm štěrku frakce 16/32 (ne 0/32) po celé ploše. Jestli tazatel nemá podlahové vytápění tak tl. štěrku pod deskou je jedno (někde 5cm někde 18cm) a může být i frakce s nulovou složkou. Vzlínání vody je fakt jedno, proto se tam snad dává hydroizolace 😄.
@mikur Jen bych ještě doplnil, že je dobré na štěrk - pod desku (pokladní beton) dát nějakou "separační" vrstvu, aby beton (cem.mléko) neproteklo štěrkem a znehodnotilo vodorovnou prodyšnost této vrstvy.
@beznystavar
To záleží na kozistenci betonu, kterou si objednáváte. S1 až S3 prakticky ani "neproteče" F 16/32, ale zase se pracněji srovnává povrch do roviny. S5 je už lepší, ale už se zase více ztrácí v podklad, proto ani nedopuručuji geotex., ale netříděnou frakcí 0-32, kdy se jemná frakce pěkně zatáhne žehličkou na povrchu.
@atilius radek6
Už si někdy složil fůru štěrku třeba do louže? Běžně to vidím a že by štěrk natáhl vodu nevidím. Ty kapiláry respektive mezery v kamenivu jsou tak velké, že o nějakém vzlínání nemůže být řeč. Navíc, pokud má menší tl. štěrku pouze lokálně pod deskou/podklaďákem, tak se toho moc nestane-voda bude mít prostor se vytlačovat do větších vrstev a ještě po spádu. V těchto místech už nedochází k promrzání zeminy, tedy ani k zamrznutí spodní vody.