Ahoj,
Chystáme projektovou dokumentaci na RD a řešíme základní otázku a to, zda stavět z broušené cihly Porotherm 30 a zateplovat 15 cm polystyrenem (preferuje stavebník), nebo dát zateplenou cihlu Porotherm 44 ve které je vata (navrhuje projektant). Dle diskuze s projektantem údajně zhruba stejná tepelná propustnost, ale spočítáno ještě nic nemám. Dá se toto prosím někde jednoduše ověřit/spočítat a také samozřejmě zohlednit která varianta vychází levněji? Případně vítám vaše tipy! 🙂
Děkuji
@valec321 Zjistit součinitele tepelné vodivosti všech uvedených materiálů a tím spočtete i součinitele prostupu tepla. Zda stavět dvou vrstvě nebo jedno vrstvě budete muset rozhodnout sám, protože jsou zastánci a i odpůrci obojího.
Možná bych šel do té 44cm, protože ta je trvanlivá, sice polystyren taky vydrží několik desetiletí, ale co za 100 let, až se rozhodnou prapravnuci například ten dům opravovat, když by to náhodou zdědili ?
Zatímco cihla je furt cihla a ta vata v ní, když bude suchá, tak nepodléhá ničemu.
Nehledě na to, že polystyrenová fasáda je měkčí a udělá se do ní díra jednoduše.
My máme 44cm cihlu, ale holou bez vaty a 5cm polystyren na tom.
@valec321 Zdravím, měl jsem před pár týdny před sebou úplně stejné rozhodnutí, kdy na jedné straně varianta s EPS je celkově levnější, při stavbě nemůžou vzniknout tepelné mosty, takže "blbuvzdornější", lépe se schová případná vnější stínící technika, při velké twplotní změně neprosvítá omítka, ale jednovrstvé zdivo (u mne Porotherm T Profi 38 cm - s vatou uvnitř) je zase "trvanlivější" a rychlejší na stavbu, což mě osobně dávalo větší smysl 🙂
@valec321 Ale diskuzí na podobné téma je zde snad nejvíc ze všech a obě skupiny mají svůj vyhraněný názor, takže spíš musíte zvážit, která varianta dává větší smysl Vám osobně 🙂
Měl jsem podobné dilema před lety. Ještě jsem k tomu přidal cihlu 50 bez iz. výplně.
Tu 44 2v1 jsem vyloučil jako první, protože byla s prostupem tepla oproti skoro stejné 50 o 150 tis Kč dražší.
Zvolil jsem 50 z důvodu z důvodu pevnosti vnější vrstvy - tj. proti ptákům, dětem s míčem nebo kolem. I kdybych ušetřil nějakou tisícovku oproti eps, tak to nevyváží opravy poškozené fasády. Celková pořizovací cena byla téměř srovnatelná.
Na širší cihle se lépe poradí s riziky tepelných mostů, ale výhoda vnějšího eps, že ty teplené mosty eliminuje nejlépe, tudíž ve výsledku můžou být parametry obálky lepší než se zdá jen na papíře.
Dnes bych asi šel cestou ještě více energetickou nezávislostí, což už jen s cihlou dá dosáhnout hůře, tedy bych šel minimálně do 20cm EPS.
@valec321 Já zvolil 44 cihla + 16 cm vaty 🙂 Jo nejhorší cenová kombinace, ale eliminace tepelného mostu + rosný bod. Byla tato varianta nejschůdnější 🙂. Stavěl jsem před 5 roky, tak ceny trošku jinde. Při dnešních cenách, bych volil 30 cm cihla + 20 cm EPS.
U nás vyhrál 50cm plynosilikat, z důvodu plánovaného použití těžkého kamene na obklad jsem neuvažoval nad kotvením přes eps. Ale jak bylo řečeno, 100lidi 100 názoru.
@valec321
záleží na složitosti a tvaru stavby.. 44 T má doplňkové cihly v rozích, přesto se musí v každém rohu řezat (viz. dokumentace k této cihle), dále pak má doplňkové cihly u všech otvorů (okna, dveře) a jako varianta i parapet. U mě to řezali profi pilou, a stejně se jim málokdy povedlo udělat dokonalý dořez(myšleno na mm+- přesně). Pak dle dokumentace přichází na řadu tepelně izolační malta, (v rozích se dává taky) a zdržuje to, protože je s tím pěkná jeb.... Dnes bych volil 50 s vatou, kde se v rozích nic nedořezává. Nicméně záleží opravdu na tom, jakou stavbu budete realizovat, ideál obdélník do modulu s plochou střechou bez krovu.
Dům bude ve tvaru obdelníku cca 18x6,5m s obytným podkrovím 🙂 Jinak co se týče součinitele prostupu tepla, tak to vychází naprosto stejně, Cihla 44 plněná vatou dokonce ještě malinko lépe. Ještě by mě zajímal rosný bod, který se neustále zmiňuje u tenčí cihly + EPS, ale s ohledem na plněnou cihlu 44 jsem o tomto bodě vůbec neslyšel a nikdo jej neřeší? Také zajímavé porovnání "komplikovanosti" dalších věcí navazujících na jednovrstvé zdění, jako překlady pro schování vnějších rolet/žaluzií atd.
Jinak díky všem za komentáře, obě varianty mají + a - a vybrat budeme muset sami. Nicméně zatím se přikláním k jednovrstvému.
@valec321
Ohledně rosného bodu cihly plněné vatou najdete informace na stránkách výrobce, je tam popsán celý postup jak probíhala zkouška a její výsledky. Tudíž to není nějaký výpočet, ale přímo zkouška.
Překlady pro instalaci žaluzií mají purenitové, ale musí se s tím počítat již v projektu.
Vyráběla to pro ně firma smprodukt. Ta samá firma má i řešení pro parapety a vedení pro žaluzie z tepelně izolačních materiálů. Parapety mají již upravený sklon a vyfrézovanou drážku pro instalaci oken. Leze to ale hodně do peněz.
@valec321 rosny bod se řeší jen v případě externiho zatepleni materialem s velkým difuznim odporem. To jsou obvykle situace, kdy se dodatečně rozhodnete pro zateplení. Řešilo se to zde vícekrát. Obvykle tazatel zjistí, že systémová lehcena omitka je moc drahá a je problém sehnat firmu. Jenže pak se prave musi resit ten rosny bod. Čím je kvalitnější cihla, tim silnější musi být dodatečná izolace EPS nebo je nutne použít izolaci s malym difuznim odporem (vata).
1) moje skladba na domě je Vápenná omítka (jádro + štuk) , keramický blok 30 cm, vápenná jádrová omítka, minerální vlna 18 cm, paropropustná fólie, provětrávaná dřevěná fasáda
2) proč? zdravé prostředí v interiéru, schopnost omítek udržovat relativně konstantní vlhkost v domě - laicky řečeno když je hodně, tak něco pojmou, když je moc sucho, tak zase zpětně uvolnit, vysoká paropropustnost celé skladby
3) skladba je difúzně otevřená a rosný bod je v izolantu - voda nekondenzuje ve zdivu, to co zkondenzuje, tak se díky vysoké paropropustnosti odpaří - vyschne rozhodně rychleji než voda, která zkondenzuje v jednovrstvém zdivu vyplněného izolantem
4) cena - vyzdíváno na maltu, nebyly použity broušené keramické bloky, nebylo potřeba řešit založení prvního šáru na milimetry ( lze vyrovnat v každé následující vrstvě), není potřeba řešit všelijaké tvarovky a systémové překlady + dořezy řešeny jako u akustického zdiva - promaltování ( překlad je spřažen s věncem) - cena za materiál u mně (175 k - zdivo plus malta, fasáda 200 k - vše ale prováděno svépomocí, doba vyzdívání 14 dní - já a manželka, která natahovala maltu)
5) tepelné mosty - řeší obálka z TI takže nejsou
6) pevnost - celoplošně uložené zdivo na maltu je staticky na tom o moc lépe než na pěnu či tenkovrstvou maltu případně lepidlo viz
https://stavba.tzb-info.cz/cihly-blok...
a také něco tady
https://www.cscm.cz/zdeni-z-brousenyc...
Pokud člověk bude mít doma rekuperaci, tak je pak úplně jedno, jestli pak použije difuzně uzavřenou skladbu a tady si myslím, že z pohledu pracnosti a jednoduchého řešení je úplně nejrychlejší a nejjednodušší řešení použití pórobetonu s externím TI, s výhodami viz výše. Další velké plus je jednodušší drážkování, tenčí vnitřní povrhy, lehčí cihly, přesnější a méněpracné dořezy, jednodušší vrtání a kotvení do zdiva (třeba poliček pro manželky 😄 )
Tak snad Vám můj příspěvek pomůže s výběrem.
@luton tak vždy je to o tom, zda byla udělána PD v modulu výrobce 😉 jinak se musí řezat, doplňkové cihly jsou pouze koncové a 1/2...
mrkněte se na produktové listy, jsou tam vykreslené vazby v rozích a u ostění, taky i jiné systémové detaily
https://www.wienerberger.cz/produkty/...
@luton
38 mám dojem že se ve vnějších a vnitřních rozích neřeže... 380-250=130(tj modul+5mm spára)
500-125(pulka řezana)-250=125... tam se vkládá půlka řezaná..
@luton
38 T se v rozích neřeže, nemá v rozích doplňkovou cihlu
44 T se v rozích řeže a navíc má doplňkovou cihlu
50 T se v rozích neřeže, ale má v rozích doplňkovou cihlu
44 bohužel vychází nejhůře na pracnost a četnost doplňkových cihel.
zdroj:
https://www.wienerberger.cz/content/d...
ještě je potřeba doplnit, že u 38 neuděláte sokl tak, jako v případě 44 nebo 50. Viz odkaz.