Drevostavba - dotaz na izolace stropu + (pocitové) teplo uvnitř

Dobrý den, Máme novou difúzně uzavřenou dřevostavbu. Topíme elektrickou podlahovkou. Plánujeme do budoucna ještě nějaký akumulační krb. Rád bych se zeptal majitelů dřevostaveb a odborníků, ohledně zateplení stropu a také jak vnímají pocitové teplo ve dřevostavbě. V PENB máme hodnotu A / 25. První věc je zateplení stropu. Máme klasiku (z místnosti ven): Podhledové SDK kde je vzduchová mezera cca 30cm. Nad tím je parotěs, nad parotěsem je minerální Vata 30cm (půda není pochozí). Chtěl bych se zeptat, zda by mělo smysl minerální vatu zvýšit o nějakých 20cm? Tzn. Celková tloušťka by byla asi 50cm? Nevím, jestli zde platí pravidlo “čím více, tím lépe”. Ale samozřejmě pokud to má smysl na snížení TZ, tak se dle mého investice vyplatí. Související dotaz k tomuto: lze materiály nějak nakombinovat? Třeba pokud je tam nyní 30cm vaty, tak dát ještě nějakou lepší vatu v podobě Isover uni 100mm (nebo ještě nějakou jinou)? Chápu, že investice větší, ale pokud by to mělo smysl, proč ne. Asi by to izolovalo více i hluk co prochází střechou. Spíš jde o to, jestli se to vlastně může jen tak volně položit na vatu a nezpůsobí to nějakou neplechu… Druhá věc (která možná trochu souvisí s dotazem 1.): jak vnímáte teplo ve dřevostavbě? Teď už netopíme, ale platí to i pro zimu. V aktuálním počasí, kdy je přes den do 20 stupňů a v noci bývá třeba 10-12, tak doma máme 23-24 stupňů přes den, ale jak se večer ochladí, tak najednou máme v domě třeba o 1-2 stupeň méně. O to by ani tak nešlo, ale co mi vadí je, že pociťujeme, jako by na náš najednou večer “padal chlad” ze stropu. A je to takové nepříjemné. Hned je nám zima. Stupně už pak do rána v podstatě moc neklesají. Pokud máme přes den 23-24 stupňů a venku je nad ránem 10 stupňů, začínáme ráno na 22-22,5 stupních.. Což mi nepřijde nějak hrozné. V zimě, přestože topíme do podlahy, tak ten problém byl stejný. Prostě takový nepříjemný chlad padá dolů… Možná je to normální u dřevostaveb, což jsem předtím nikde nezjistil, nečetl :-) Pokud to lze nějak “vylepšit”, budu rád za rady :-) Díky.
Odpovědět
Profilova fotka
Stropom/strechou sa stratí cca 30% tepla. Nejak mi nesedí, že PENB je A ale máte len 30cm vaty. To bude asi nejaký starý PENB. Pridať vaty sa dá, pokiaľ to konštrukcia unesie. Pravidlo čím viac tým lepšie platí, len ak vám nevadí do toho investovať peniaze. Každý vnímame pomer cena/výkon a návratnosť inak. Áno, pridaním 20cm vaty si znížite náklady na topení a zvýšite hlukový útlm, ale návratnosť môže byť kľudne cez 30 rokov. Takže je na vás jestli ste ochotní do toho jednorázovo investovať alebo sa zmierite s tým, že bude na faktúre za energie viac. Ja osobne som išiel cestou pasívneho domu (15kWh/m2/a), aj keď viem, že sa to nikdy nezaplatí a návratnosť je za mojou životnosťou a pravdepodobne aj za životnosťou domu. Ale osobne je mi príjemnejšie to zaplatiť kým som mladý a viem zarobiť a užívať si výhody celý čas ako riešiť, že sa neustále zdražujú energie a na starobe nebudem vedieť z duchodu zaplatiť náklady na topení. To teplo sa vám stráca preto, že nemáte v dome akumulačnú hmotu. Mám pasívny barák, ktorý má pod izoláciou cez 200 ton hmoty (vpc cihly, železobetónový strop, betónové schody, betónový poter, ...), ktorá môže akumulovať teplo a teplota je stabilná. Pri 0°C cez zimu vonku mi teplota v dome klesne o 1.5°C za týždeň s vypnutým topením (bez toho, aby sa v dome bývalo ). Takže akumulácia zmysel má. Vylepšiť sa to už asi moc nedá. kedže tú akumulačnú hmotu nemáte kam dať. Teoreticky by mohli pomôcť tie akumulačné kamna, tie vedia ešte pár hodín sálať teplo. Ja osobne by som na zateplení pridal. Ušetriť sa dá aj tým, že kúpite najlacnejšiu vatu s lambdou 0.039 (väčšia vrstva vaty s L=0.039 bude asi lacnejšia ako menšia vrstva vaty s L=0.033) Len pozor na to, aby sa vata moc nezmáčkla pod vlastnou váhou.
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od josefx:

Stropom/strechou sa stratí cca 30% tepla. Nejak m…
@josefx Děkuji za odpověď. Ohledně toho PENB - já těm všem hodnotám tolik nerozumím, ale dům je starý 1 rok. Nevím, jak je možné, že vyšlo PENB A, když teoreticky teda nesplňuje co má... Dělala to firma na klíč. Je možné, že je to neodpovídá skutečnosti a tím pádem je to podvrh? Obecně kdybych stavěl znovu, udělám spoustu věcí jinak, jenomže zkušenosti jsem neměl a nikdo mi neporadil. Co se týče dřevostavby, počítal jsem s tím, že je v ní příjemně, i když teplo rychleji ztrácí, zase se rychle vytopí. Ale pocitově mi to tak prostě nepříjde. Spíš naopak - nazval bych to lehce nekomfortním. Na druhou stranu, je to pocitové teplo dost subjektivní záležitost. Já jsem na to asi sensitivní až moc :-) Co se týče vaty, máme valbovou střechu. Nevím, zda další vatu konstrukce unese. Ale snad bych řekl, že ano. Věřím, že jde určitě spousta věcí udělat svépomoci, jak dům vylepšit...
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od tofifar:

@josefx Děkuji za odpověď. Ohledně toho PENB - …
@josefx eventuelně jsou i jiné možnosti? Co třeba nějakou PIR pěnu (ale to se asi nemůže jen tak položit na vatu) Nebo něco, co více bude teplo "držet"? Návratnost investice chápu, ale přesně jsou tady i ty důvody, které zmiňujete (stáří, důchod, ceny energií, atp...). Osobně to nemusím realizovat hned teď, ale třeba výhledově. Ještě otázka: proč je u vaty problém, když je moc stlačená?
Odpovědět
Profilova fotka

Odpověď na příspěvek od tofifar:

@josefx eventuelně jsou i jiné možnosti? Co třeba…
@tofifar obecne nie je moc vhodné kombinovať rôzne druhy izolácie. A to hlavne kvôli paropriepustnosti. Pir penu myslíte PIR dosky alebo striekanú izoláciu? Pretože PIR pena (striekaná) neexistuje. Ak PIR dosky, tie vhodné nie sú, vyrábajú sa vstrekovaním medzi väčšinou dve hliníkové fólie. A tie majú úplne inú (žiadnu) paropriepustnosť. Vate vadí stlačenie z toho dôvodu, že vata izoluje preto, že je v nej ten vzduch. Ak sa vzduch vytlačí preč, nemá čo izolovať. Takto fungujú aj iné izolačné materiály. Nakoľko je vzduch po vákuu najlepší izolant (ak nerátame nejaké aerogely a iné špecialitky za astronomické ceny), tak sú natom založené všetky izolanty. Aj EPS má v sebe mikrobublinky. V praxi to znamená, že teplo musí prejsť nespočetné množstvo bariér vzduch<->eps<->vzduch<->eps atď aby sa predalo z jednej strany na druhú. Je to v zjednodušenej forme niečo ako trojsklo v okne, akurát EPS/vata má tých skiel v sebe o pár rádov viac. Naložením ďalších 20cm vaty na pôvodnú vrstvu 30cm môžete tú pôvodnú vrstvu viac stlačiť a bude horšie izolovať. Možno by bolo dobré spraviť tam nejaký rošt z dosiek a druhú vrstvu vaty položiť na daný rošt.
Odpovědět
@josefx Mockrát děkuju za hodnotné informace a vysvětlení. Všechno to dává smysl :) Asi půjdu tedy případně jen do vaty. Nevím, jestli klasické, nebo zvolím nějakou lepší - treba ten Isover UNI a dal bych to na rošt. Snad to bude mít nějaký smysl :)
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?