Jak vysokou dáváte izolaci na základovou desku?

Zobraz úvodní příspěvek

ditava ditava

Autor diskuze

06.11.2018

Dobrý den, jak vysokou dáváte izolaci na základovou desku?Trochu se nám liší doporuceni projektanta (14cm) od toho,co se dá dočíst na netu...

Odpovědět

kntsz kntsz

13.11.2018

@josef_vavra Ďakujem za linky. Zaujímavé názory. Bol by som však opatrný v akceptácii výsledkov meraní. Dom je v podstate spojite zateplený v obvodovej časti styku zateplenia podlahy a stien, čo v reáli robí iba málo stavebníkov a nie vždy to je aj možné zvlášť napr. v prípadoch kedy reálne hrozí, že vrstvy pod základovou doskou môžu byť zaplavované vodou. Potom už o nejakej teplotnej stabilite vrstiev zeminy pod budovou nemožno hovoriť. Geologické zloženia sú od stavby po stavbu tiež dosť rozdielne. Zakladanie RD na doske tiež nemusí byť zrovna ekonomickým riešením. Nie o tom však chcem písať. Ja to beriem skorej z praktickej realizačnej stránky ako teoretickej výpočtovej. Pri výpočte energetickej náročnosti vychádzam prísne z EU noriem, lebo tie sú momentálne pre prax záväzné a nič s tým neurobíme. Robím aj energetickú certifikáciu a tam naozaj nie je kam ustúpiť ak nechcem prísť o licenciu. Pre mňa je už pokrok to, že sa vôbec uvažuje pri návrhu podláh s vplyvom zeminy a s vplyvom ochladzovaného obvodu budovy. Kedysi sa zobral typický fragment plochy podlahy, vypočítalo R, porovnalo s normou a bolo vystarané. Myslím, že toto si uvedomujú aj tvorcovia EU noriem. Požadovať v praxi ešte väčšie a podrobnejšie, nebodaj 3D výpočty by bolo kontraproduktívne, lebo by to prax už vôbec neprijala. Mnou uvedené porovnanie energetickej náročnosti podláh so 100mm EPS a 160mm zateplenou nosnou stenou som prevzal z cca troch a viacej posledných certifikačných výpočtov bungalovov. Iste, záleží aj od plôch okien a vchodových dvier ako to porovnanie stien a podláh bude vychádzať. Skorej som však chcel poukázať na potrebu posudzovania celého obalu budovy naraz a vyvážene. Darmo totiž budeme silne zatepľovať steny a strechu, keď dáme okná a zasklené steny s U nad 1,4! No a iný obraz o zatepľovaní dostaneme, keď dáme napr. tepelné čerpadlo. Pri ňom ísť so zateplením na úroveň požiadaviek noriem je prinajmenšom divné, lebo cez tú malú spotrebu energie čo nám po zateplení zostane, je návratnosť tep. čerpadla problematická.

Odpovědět

josef_vavra josef_vavra

14.11.2018

Já Vás chápu, předpis je předpis. Mimořádné podmínky logicky vyžadují odlišná řešení, to je také v pořádku. Na druhou stranu já jsem investor a já budu nakonec platit. Proto hledám OPRAVDU ekonomické řešení. V podlaze mám 10cm a ztráty do základů přes obvodové zdivo činí dalších 50%. Navíc se ztráty vzájemně vykrádají. Mám jen dvojskla, ale trojskla by mi přinesly menší sluneční zisky. Tedy opět vlastnost, kde zkvalitňování je spíš zhoršování celkové bilance (ale do papírů se to nepromítne). Zateplení má na spotřebu teplé vody vliv nulový. Proto jakožto správný hospodář budu raději řešit zdroj levné energie, než energií přehnaně šetřit. Teď se tu řešil krásný dům, který má celkovou spotřebu 2 MWh ročně. To je v jiných případech jen teplá voda pro dva lidi. Tady je to celý dům i s teplou vodou pro čtyři. Moc děkuji za pohled z druhé strany. S komplexním posouzením také souhlasím. Ten můj je ve stručnosti max. 15cm do země, 30 obvod, velká dvojskla na jih a TČ za 55tis. Ekonomičtější řešení se mi zatím nepodařilo najít. Tím nechci říct, že by se jiná řešení neměla používat. Jen jsou prostě dražší. Mám situace, kde nemůžu zateplit, nemůžu dát TČ (památková péče) a tak alespoň topím draze plynem přes správně seřízený kondenzák. Spotřebu mám 10násobnou (20MWh) , ale to EU neřeší.

Odpovědět

kntsz kntsz

18.11.2018

@josef_vavra Nenachádzam v podstate nič s čím by som s Vami nesúhlasil. Snáď len tie zisky oknami. Hrajú svoju rolu, ale viacej vo výpočtoch ako v reáli. V zime, o ktorú nám ide, je najväčší chlad v noci a tak nám okná s väčším tepelným ziskom nepomôžu. Cez deň a za slnka sú zisky citeľné. Osobne som pred dvomi rokmi menil zasklenú stenu ešte drevenú zdvojenú za drevenú s trojsklom. Vždy som mal problém s prehrievaním v lete a teda som chcel riešiť po výmene zskl. steny aj vonkajšie tienenie. Po prvom lete to však odkladám. Trojsklo mi naozaj plnilo v lete aj tienenie a citeľne mi znížilo prehrievanie. Naopak pri kúrení v zime som z troch radiátorov vypustil jeden (celková redukcia výhrevnej plochy asi o 1/4) a rovnováha vykurovania sa nezmenila. Takže ja som sa stal zástancom používania čo najviacej izolačných okien aj s vedomím, že mi klesajú solárne zisky.

Odpovědět

josef_vavra josef_vavra

19.11.2018

@kntsz Zásadní problém je v tom, že přes trojsklo projde méně světla a pro dosažení stejného denního světlení byste musel instalovat plochu o 20% větší. Tím se ztráty téměř vrátí na původní hodnoty. Někteří to popisují, např. https://www.slavona.cz/prakticke-info... Výpočtově se mi ale jejich hodnoty nezdají. Z mých měření vychází světelná propustnost dvojskla 74 - 75% a energetická cca 50%. I tak mi tyto balkonové dveře na jih (prosklení 4,4 m2) vytápí novostavbu na neuvěřitelných 11°C, když venku je kolem nuly (na obrázku). Tedy pokrývá s přehledem až 50% nákladů celého podkroví (včetně střechy). Energetické rozbory dokládám ve svém profilu a tento jev konkrétně v souboru http://kondenzace.kvalitne.cz/kks/180... 1. března je slunce výš, tudíž "cukne" s teplotou betonu o 9 stupňů. Včera "cuklo" jen o 5 stupňů, ale na větší ploše. Z hlediska energetické bilance stejný efekt. Porovnávám svoje data s http://portal.chmi.cz/aktualni-situac... Global radiation. Přes okno je to logicky až 5x (pro 22,5° nad obzorem) x 0,5(propustnost okna) víc.

Odpovědět

rad5 rad5

09.01.2019

Problematické je, že většina lidí co si objedná projekt za 20 tis. Kč, tak ztráty projektant neřeší a energetický štítek je pak naklapaný do počítače za 30 minut, s tím že často úplně neodpovídá konstrukcím v projektu. Tazatelka též nenapsala, zda bude mít podlahové topení nebo radiátory.