Ahoj, máme nove postavený domek a v rozích místnosti horního patra se nám dělají plísně. Dole je to v pohodě. Teď se nám udělala i za skříní v místě, kde se prohla zadní stěna a dotkla se zdi. Manžel říká, že ke stěnám a rohům nebudeme moct dávat nábytek a tím se to vyřeší. Já si to nemyslím, možná u té skříně, ale v rozích nábytek nebyl nijak natěsno a i teď, když je nábytek odsunuty, jsou rohy vlhké. Domek je z Porothermu. Mně to přijde na reklamaci stavby. Co si o tom myslíte?
@tetta dobrý den, větrat rozhodně krátce a intenzivně několikrát denně. Nestačí vychladnout zdi jako při stálém větrání, to by jste to ještě zhoršili. S plísněmi jsme v bývalém bydlení bojovali celou dobu a je to peklo
Ano, je třeba pořádně větrat. Pořiďte si třeba vlhkoměr, nebo si ho půjčte. Větrat průvanem, několikrát denně. Nebo si zkuste půjčit odvlhčovač. Doporučená vlhkost v interiéru je mezi 45-60%.
@tetta Otevrit okna dokoran, udelat pruvan. Staci 5 minut. Toto nekolikrat denne. Mikroventilaci si pouze poustite teply vzduch ven, nema jakykoli vyznam ji pouzivat.
@tetta Ano větrat intenzivně tzn. vyměnit vzduch v celé místnosti. Ještě je dobré pořídit vlhkoměr s teploměrem a sledovat vlhkost. Neměla by překročit 65 %. Možná v kritických místech změřit teplotu stěn.
@travas Tak 65% uz je ppdle me pres caru.
@tetta Treba tady je o tom neco malo vysvetlene:
ttps://www.inoutic.cz/tipy-fakta/vlhkost-vzduchu-tvorba-plisni#
@travas A jak se dá změřit teplota stěn? My víme, že je to v těch koutech nejstudenější (termokamera), ale přesnou teplotu neznámé.
Zkusíme zlepšit to vetrani a uvidíme, i když si myslím, že to celkem děláme dobře.
@tetta Na kolik ty místnosti vytápíte? Jaká je síla stěny? V rozích a za nábytkem je horší proudění vzduchu a zeď tam má větší vlhkost a tím i horší izolační schopnost a prochladne. Jak tu někdo psal, pomůže vysoušeč nebo alespoň nějaký větrák namířený na kritické místo. Potom už jenom topit, asi stačí na 22 st. a po zvýšení vlhkosti dobře rychle vyvětrat může to zlobit třeba celou zimu. Kdy byl dům dokončen?
@wpavel@max15 Dokončeno bylo v červnu, stavělo se asi rok a půl. Vytápíme na 20-22, podle místnosti.
Když mně prostě přijde, že jsme zvolili Porotherm, aby to bylo dobře izolované a že tyhle problémy jsou hlavně špatnou izolací. Vyšší vlhkost tu asi je, tak to zkusíme srazit. Ale prostě mi přijde používat vysoušeč u novostavby blbé...
Jaka je presna skladba steny? Problemem by mohl byt rosny bod...
Topite podlahovkou, krbovou vlozkou nebo radiatory?
Co bylo duvodem ze nemate rekuperaci?
@rad5 To jsou pro mě dost záludné otázky ☺️ Proč nemáme rekuperací netuším, asi pro to aní žádný extra důvod není. A skladba stěny - takové ty cihly, co mají uvnitř vatu, líp to říct bohužel nedokážu.
@tetta zatím neplašte s vysoušečem, je mráz, tak stačí víc větrat. Třeba pětkrát denně otevřít všechna okna dokořán a vyvětrat průvanem. To srazí vzdušnou vlhkost celkem účinně.
Pochopila jsrm, že ten Porotherm máte v nějaké větší tloušťce a bez dodatečného zateplení. Tam může být problém ve špatném provedení detailů. Cihla samotná sice izoluje dobře, ale když to zedníci zprasej, tak máte tepelné mosty kolem cihel - ve spárách, překladech, ostění, věnci... Osobně bych asi objednala ofiko měření termokamerou, ať máte v ruce nějaká čísla. A podle výsledku pak buď reklamace, nebo třeba zjistíte, že je to OK a jen musíte líp větrat.
@tetta
1) I když není sdělená tlouška stěny, tak jsem si téměř jist, že problém je v této cihle plněné vatou. Zdiva dobře vedoucího teplo (např. beton, vápenopísková cihla) izolantem (např. polystyrenem), dojde k prohřátí zdiva z vnitřního prostoru a rosný bod je v difůzně nepropustném polystyrenu. Jinými slovy a hodně zjednodušeně řečeno, polystyren žádnou vodu nepojme, a tedy žádná voda v něm neskondenzuje. Zatímco keramický střep s vatou pojme vzdušnou vlhkost a na "rozhraní tepla a zimy" přesně rosného bodu dojde ke kondenzaci. Při kondenzaci dojde k navhnutí cihly s vatou, takže zeď je vlhká a při zvlhnutí ještě méně izoluje. Takže dochází ke vzniku plísní.
2) Po půl roce od dokončení se u vás jedná o velmi vysokou vlhkost, kterou bude problematické snižovat.
3) Problém který popisujete trápí většinu lidí, kteří postavili dům z jednovrstvého zdiva (cihly s vatou, ytong bez zateplení, apod)
4) Tento problém lze eliminovat při použití nuceného větrání centrální nebo decentrální, které vlhkost v místnosti výrazně snižuje. Tím se myslí rekuperační jednotka s jednoduchým rozvodem, který vám v domě, který je dnes velice utěsněný, zajistí pohyb vzduchu a kromě snížení vlhkosti i omezení vzniku plísní, právě přísunem vzduchu i k takto chladným a vlhkým koutům.
5) Podlahovka je pro eliminací plísní nejlepší, byť vám to situaci neřeší. Při použití krbové vložky, radiátorů by se situace ještě zhoršila.
6) I přesto, že se ve zdivu může držet zvýšena vlhkost od stavby, odvlhčovač vám po takto dlouhé době nic neřeší asi neřeší, tím spíše že od dokončení omítek a podlah (poslední mokré procesy) uplynula doba více jak rok.
Navrhoval bych následující opatření:
1) Pokud nemáte fasádu, provést po výpočtu rosného bodu v konstrukci dodatečné zateplení např. polystyrenem.
2) Centrální rekuperaci jste nyní asi stěžka schopni realizovat. Doporučil bych tedy provést decentrální, kdy do každé místnosti budete instalovat odvětrávání spolu s přísunem vzduchu.
3) Intenzivně větrat "skrze" dům. Nestačí otevřít okno na ventilačku ani okno se zavřenými dveřmi v místnosti. Je třeba na jedné straně domu otevřít okno na druhé straně domu okno s otevřenými dveřmi mezi místnostmi a takto 5 minut větrat.
@tetta Jde o to dostat tu vlhkost ze zdi která se tam dostala stavbou, proto jsem se ptal, kdy jste dostavěli a nemyslel jsem to tak že tam bude vysoušeč trvale. Povrchová teplota zdi při teplotě v místnosti by měla být asi 15 st. jestli toho nelze dosáhnou + vlhkost z přízemí tak můžou být problémy trvalé. Pomůže asi jen přidaná izolace na krytí nedostatků při stavbě. Ta termokamera je dobrá rada, hned poznáte, kde je to děravé a podle toho jednat.
@tetta ano, pokud se provede vse bezchybne, tak se dodatecne zateplovat nemusi. Ale realita je takova ze 99% staveb brzchybne neni. Sama pises ze mate tepelne mosty okolo vence - kdo vi, co dalsiho tam je spatne.
@tetta To se sice dělá, by se to nemuselo zateplovat...
Cihlářské firmy tento "drahý" materiál vyvinuly, aby měli ucelený sortiment ve chvíli kdy by je začal vytlačovat např. ytong, který "není" třeba zateplovat, vápenopískové cihly, které s dodatečným vnějším zateplením mají mnohem lepší parametry pro všechny stavaři hlídané parametry - umístění rosného bodu, únosnost, atd. Vše podpořili tvrzením, že dům musí dýchat. Pokud je tím myšlen prostup vodní páry skrze konstrukci, tak proč do podhledu se dává parozábrana, aby vlhkost nepronikala do konstrukce?
Já říkám že není špatného materiálu, ale pouze nevhodně použitého. Při použití těchto cihel je potřeba mít na paměti: vnitřní uvažované výpočtové teploty, prvky zeslabující konstrukci a tvořící tepelné mosty, technologickou kázeň při výstavbě, typ použitých omítek na vnitřní straně a vnější straně, řešení větrání objektu - rekuperace, vytápění atd.
Projektant má řešit návrh skladby konstrukce s ohledem na všechny parametry a způsob užívání domu.
Každý řeší z čeho stavět stěny z hlediska metru běžného zdiva, byť cenový rozdíl v použití jednotlivých materiálů je poměrně zanedbatelný. Je to stejné jako řešit cenu za jeden metr čtvereční střešních tašek, když víme, že nejdražší jsou doplňky.
Proto tyto skladby má navrhovat projektant, který má ponětí o tomto všeobecném minimu s ohledem na požadovaný požadovanou energetickou třídu, umístění rosného bodu, atd. Měl by se zabývat s ohledem na tyto pro vás sprostá slova.
@rad5 A ideálně by ještě projektant měl řešit, kdo to pak bude stavět. Zda zedník pečlivka či motivovaný stavebník sám, anebo najatý týpek, co to má na háku.
@viados to ani ne, spíš by měl projektant vypracovat prováděcí projekt, ze kterého bude jasné, jakým způsobem mají být detaily provedené. A správnost a kvalitu provedení by měl pohlídat stavební dozor. Ovšem pro většinu stavebníků je oboje zbytečné vyhazování peněz...