Odpověď na příspěvek od zubr487:
@mxm1919 Já mám pocit, že pokud si to někdo udělá… @zubr487 zdravím, budu pokládat EPS na hydroizolaci a už mi nezbývá místo na písek , tak se chci zeptat zda mi s tímto problémem pomůže i pěna na lepení eps. Na polystyren by jsem dal pěnu a přimáčkl, srovná mi to nerovnost ? Nebo raději použít alespoň lepidlo/cement ? Ještě se zeptám... Budu dávat šedý polystyren ale nevím zda 100 nebo 150. Do technické místnosti budu dávat XPS, ale pro zbytek domu jako obývák, kuchyně, koupelna stačí 100 nebo raději dát 150 ? Vrstvy budou dvě. ( První 5cm druhá 10cm ) Díky za radu.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 zdravím, budu pokládat EPS na hydroizola… @jirca456 Asi máte zkreslenou představu o vrstvě písku. To se nedává žádná silná vrstva. Dává se jen tak silná vrstva, aby jste srovnali nerovnosti na hydro, třeba sváry. Takže stačí tak 3-5 mm. Je to levnější a bezpěčnější než pěna a daleko rychlejší než pěna i lepidlo. Větší nerovnosti třeba nerovnost základové desky se buď neřeší, protože to nakonec srovná beton nebo si přidáte silnější EPS. Já to dělal tak, že jsem latí rozhrnul písek na úroveň nejvyšších výčnělků hydro. Pak jsem vzal desku EPS a několikrát jsem s ní zahladil povrh.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 zdravím, budu pokládat EPS na hydroizola… @jirca456 pri vrstve 15cm by to mali byť 3 vrstvy, lepšie sa to prekryje a nebude to tak plávať. Či 100 alebo 150 je skoro jedno, 100kPa je 10ton/m2 pri stlačení 10%. Trvalé zaťaženie sa ale udáva len pre 2% deformáciu, čo potom vychádza na zaťaženie 20kPa. Takže 2 tony/m2. Takže EPS100 bohate stačí, skôr záleží ako kvalitne ho položíte. Penu na vypenenie častí, kde má slúžiť ako nosné médium nepoužívať, tú pevnosť to nemá. Piesok je dobré miešať s trochou cementu.Odpověď na příspěvek od josefx:
@jirca456 pri vrstve 15cm by to mali byť 3 vrstvy… @josefx taky jsem používal směs, ale podstatný je typ písku. Má se zde používat křemičitý ostrohranný písek. U něj se zrna zaklesnou do sebe a ten cement je tam zbytečný. Já jsem měl obyčejný písek a tak jsem pro jistotu použil směs s cementem. Rozhrnul jsem ho na sucho a nakonec před položením desky jsem uhlazenou plochu trochu pokropil vodou z rozprašovače. Pěnu jsem použil na vypěnění kolem stěn a drážky pro kabelyOdpověď na příspěvek od zubr487:
@josefx taky jsem používal směs, ale podstatný je… @zubr487 dával som obyčajný piesok a s cementom som to miešal aj z toho titulu, že piesok bol trochu opršaný a cement z toho krásne vytiahol vodu a následne to dobre stuhlo aj bez použitia vody pri miešaní.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 zdravím, budu pokládat EPS na hydroizola… @jirca456 Kládol som šedý EPS 150 hrubý 15 cm na pomerne nerovnú základovú dosku. Podsypával som obyčajným pieskom, ale iba tak trochu som to pod to rukou rozhodil, aby sa doska nekývala. Že medzi doskami vznikali skoky kľudne pol centimetra mi bolo jedno, všetko následne zrovnal betónový poter. Sem tam som dosky medzi sebou prelepil trochou peny, kde sa mi to nezdalo. Žiadne medzery medzi doskami neboli, akurát bola každá trochu inak vysoko. Vo výsledku to nikde žiadny problém neurobilo, miestami bolo betónu 6 cm, miestami 9, to je vlastne ale jedno. Bolo to možno drahšie (viac betónu), ale ušetrilo to kopu roboty, za pol dňa bolo hotovo aj s fóliou 72 m2. Je určite lepšie robiť to vo viacerých vrstvách, ale ja som v podlahe nemal nič, ani kabeláž, ani rozvody vody ani odpadu, proste nič, tak som si život trochu uľahčil a fungovalo to, nič nevyplávalo ani nič podobné.Odpověď na příspěvek od zubr487:
@josefx taky jsem používal směs, ale podstatný je… @zubr487 takže písek pytlovaný co se sype na zámkovku. Jinak se ještě zeptám na detail. Začnu s eps u jedné stěny NA TĚSNO a jak dojedou k další štěně, tak nechám mezeru mezi stěnou a eps a mezeru dopěním aby to zpevnila ? Nebo eps z každé strany na těsno s dotykem stěny. DíkyOdpověď na příspěvek od zubr487:
@josefx taky jsem používal směs, ale podstatný je… @zubr487 vidíte malém bych zapomněl. Dávat dilatační pás ano/ne ? Podlahovku mít nebudu, rozhodl jsem se pro radiátory a potěr bude buď to hlazený beton a nebo cemflow. Pokud ano dávám již před pokládkou eps nebo až po něm ? DěkujiOdpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 vidíte malém bych zapomněl. Dávat dilata… @jirca456 to je špatné rozhodnutí nedělat podlahovku. Nechápu, proč chcete radiátory. Je to samozřejmě Vaše volba, ale za mě chybná. Dilatační pásy kolem stěn musíte dělat v každém případě. Mezery kolem stěn jsem někde pěnil spíše z lenosti. Pokud EPS nevyjde natěsno tak je jedno, zda mezeru doplníte nebo doplníte přířezem.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 vidíte malém bych zapomněl. Dávat dilata… @jirca456 Nechápu důvod dělat radiátory, pak nemusíte dávat ani 15cm EPS ale stačí vám 8 - 10, protože podlaha bude pocitově studená a to věřte že EPS to nezachrání, stejně bude o 2 - 3 stupně studenější než strop. Starat se o radiátory které za 20 - 30 let proreznou dost možná, tahat trubky po baráku zvyšovat si náklady na vytápění a ještě snižovat komfort. A ve výsledku stejně nám nařídí všem za několik let, aby si pořídili tepelná čerpadla a to znamená podlahové topení nebo 3 metrové radiátory v každé místnosti aby to vycházelo. A ono metr té podlahové trubky stojí 20 korun možná, na místnost 20m2 potřebujete 100m délku cca. To je levnější jak radiátor hlavice konzole a ještě různé rozbočkyOdpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 vidíte malém bych zapomněl. Dávat dilata… @jirca456 Trubky by som tam i tak zalial, to sú jednotky tisíc a zapojovať ich teda nemusíte, ale ak vám v budúcnosti budú radiátory vadiť, môžete to jednoducho prepojiť. Ak to tam nedáte teraz, tak už nikdy. A EPS určite 15 cm, možno aj viac alebo aspoň šedý, to tam nie je kvôli podlahovke ale kvôli tepelným stratám do zeme.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 vidíte malém bych zapomněl. Dávat dilata… @jirca456 ještě jsem přehlédl. Nejprve se dává EPS, na to folie zabraňující protečení pod EPS. Následně se kolem lepí dilatační pás. Ten má takovou sukénku, která se lepí k folii. Musíte vlastně udělat jakýsi bazén. Pokud by došlo k tomu, že by se anhy/beton dostal pod EPS, tak je to průšvich, protože EPS by se zvedl. Jinak na běžný dům kolem 100m2 vychází cena trubek asi 15000Kč + rozdělovač cca 5000Kč. Pokud Vám jde o cenu, tak podlahovka je podstatně levnější a hlavně si ji snadno namotáte svépomocí. Z hlediska komfortu, efektivity a estetiky jednoznačně vítězí podlahovka. Pro mě je nepochopitelné, že děláte nové podlahy a chcete radiátory.Odpověď na příspěvek od roman_:
@jirca456 Trubky by som tam i tak zalial, to sú j… @roman_ 15 dávám šedý protože mi pak nevychází výška stropu. A radiátory z toho důvodu že ve druhém patře je malá skladba podlahy již dle projektu ( a nejde s ní moc hýbat ) takže by jsem tam podlahovku nezalil. A kombinovaný systém je sakra dráhy a tak nějak i ne moc efektivní. Ale mám rád osvědčené věci co fungují. Dnes jsou designove radiátory a vybírám takové které by si rozuměli s TČ do budoucna. Do té doby dřevo. ( Mám rád práci se dřevem ) Byla to má dlouhá téma podlahovka vs radiátor a vybral jsem si tak jak to cítím.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@roman_ 15 dávám šedý protože mi pak nevychází v… @jirca456 pokud budete dělat podlahy v patře mokrou cestou, tak navýšení na trubky je cca 1cm. Nevím kde jste sebral informaci, že kombinovaný systém je sakra drahý. Znamená to jen to, že místo jednoduchého rozdělovače za cca 5000Kč použijete rozdělovač pro kombinované systémy za cca 15000Kč. Pořád to bude levnější a komfortnější než ty radiátory.Odpověď na příspěvek od jirca456:
@roman_ 15 dávám šedý protože mi pak nevychází v… @jirca456 Tak ešte vždy môžete trubky zaliať do podlahy a nechať ich zaslepené vyvedené v technickej, alebo niekde schované v podomietkovej skrinke. Ku nim akurát dotiahnuť trubku od kotla, tiež nemusí byť nikde zapojená. A ak sa v budúcnosti rozhodnete to prerobiť, kúpite rozdeľovač a v technickej prepojíte výstup do podlahy. Cca 10 tisíc navrch a do budúcna to vyrieši potenciálne veľký problém. Čo ak budete v budúcnosti barák predávať? Mať možnosť to prehodiť na podlahu bez búrania a zrušiť radiátory dosť ľudí ocení. Akú máte skladbu podlahy na poschodí? Ja mám 10 cm a trubky sa tam v pohode vošli.Odpověď na příspěvek od jirca456:
Dívejte mám to tak. Každý máme svůj názor a vkus.… @jirca456 Můžete kombinovat my máme obě dvě věci v celém patře jak radiátory, tak podlahovka. V přízemí klidně může podlahovku a je na vás co si využijete. My sušíme na teplé podlaze na kachličkách v koupelně, kde si dáte žebřík a máte vyřešeno a do rána je to suché. Pro malé je to určitě lepší když se budou válet po zemi. Podlahovka se nám natápí do 2 hodin. Cena jen trubky 20kc metr, délka okruhu by neměla být víc jak 100m, tudíž 1 okruh cca 20 - 25m2 maximálně takže podle místností, nevím jak to máte. My máme v obýváku 4 okruhy po asi 70 - 80 metrech každý například. V hale v patře myslím 2 okruhy po 80, 2 pokoje 2x16m2 okruhy 2x75m. A další další celkem je v každém patře 500m trubek, v domě kilometr celkem a 8 radiátorů (170m2 x2 cca)Odpověď na příspěvek od jirca456:
Dívejte mám to tak. Každý máme svůj názor a vkus.… @jirca456 Já Vám to nebudu vyvracet, ale s PT můžete pracovat stejně jako s radiátory. Je pravda, že si na tom neusušíte body a triko. Já na to mám žebřík, nebo sušičku. Zrovna pokud bych dal boty, nebo propocené třičko na radiátor, tak mě žena zakousne. Klidně můžete taky topit odb den, nevím kde jste sebral informaci, že je nutné topit trvale. Je to trochu jinak. Dneska se obvykle topí kondenzačním kotlem nebo TČ. V obou případech je vhodné topit trvale, protože jinak narůstají provozní náklady. To se ale týká jak rediátorů, tak i PT. Stejně tak je mylná informace, že v patře jsou vhodnější radiátory. Právě naopak. Jednodušší a levnější je jednotný systémOdpověď na příspěvek od zubr487:
@jirca456 Asi máte zkreslenou představu o vrstvě … @zubr487 včera jsem dělal na lepidlo a začínal jsem na zub na hydroizolaci na zub eps, položil a dobrý a na konci místnosti jsem dával do prostřed desky EPS kde je svár na zub a po krajích 1,6cm lepidla :-D a spotřeba obrovská, takže asi zkusím ten písek nebo liaporOdpověď na příspěvek od jirca456:
@zubr487 včera jsem dělal na lepidlo a začínal js… @jirca456 Vy ale nemusíte nivelovat vršek EPS do roviny. To lepidlo nebo podsyp se tam dává jen z toho důvodu, aby EPS ležel celoplošně. Celkovou nivelaci udělá anhydrit nebo beton. Pokud máte velké nerovnosti, větší jak několik cm, tak se podle potřeby vkládá tenký EPS. To je ale jen z toho důvodu, aby jste si ušetřil vrchní beton/anhy.