Odpověď na příspěvek od neonkarybka:
Taky jsme dávali eps 150 5cm a 8cm. U nás to ani … @neonkarybka jak jste dopadli, sedlo to? :) řeším nyní nerovnosti vzniklé primárně překryvem hydroizolace a částečně i někde díry, na hrubo s podlahářema jsme došli k rozdílu 2 cm oběma směry (20 cm podlaha od portálu v projektu, reálně 18-22,5 a přemýšlím, jak moc se bát, že mi to ukrajinci (nebo já) položí "na hrubo" a bude z toho pak problém se sedáním. jestli ty největší díry vylít samonivelačním potěrem i když bude v malé tloušťce, jestli nahřívat nebo řezat zespodu polystyren dle otisku nebo jen vysypat pískem a usadit...Odpověď na příspěvek od mxm1919:
@neonkarybka jak jste dopadli, sedlo to? :) řeším… @mxm1919 nechápu, proč se ptáte zda to někomu kleslo. Pokud si projdete diskuze na téma problémů s pokládkou PT, tak snadno najdete příklady lidí, co to ošulili a pak následně řešili co s tím. Podívejte se na stránky Izover. Jednoznačně tam máte uvedeno, že EPS musí ležet na celé ploše a případné nerovnosti je nutné vyrovnat. Takže stojí Vám trocha ušetřeného času a pár tisícovek za možné problémy? Je víc možností jak to udělat. Zrovna samonivelační potěr je nejdražší řešení a obávám se, že než následně položíte EPS, tak tu tenkou vrstvu na hydroizolaci rozšlapete. Použijte některé z doporučovaných řešení. Vyrovnání lepidlem, cementovým mlékem nebo jednoduše křemičitým pískem. Já jsem např. použil písek s trochou cementu. Dále si uvědomte, že nemusíte precizně dorovnávat výškové usazení. To na závěr srovná anhydrid. Řešíte to tady několik dnů a přitom je to práce tak na jeden víkend.Odpověď na příspěvek od mxm1919:
@neonkarybka jak jste dopadli, sedlo to? :) řeším… @mxm1919 Taky je možnost tam dát slabší EPS 70 nebo 100, ten se ohledně různých spojů na hydroizolaci vymačká a vrch srovná anhydritOdpověď na příspěvek od vladimir_sacha:
@mxm1919 Taky je možnost tam dát slabší EPS 70 … @vladimir_sacha neraďte kraviny. Tenký EPS se vymačká úplně stejně jako silný. Celé je to o tom, že se skutečně časem vymačká, ale nepravidelně podle zatížení. Je mi jasné, že Vy jste nic takového neřešilOdpověď na příspěvek od zubr487:
@vladimir_sacha neraďte kraviny. Tenký EPS se vym… @zubr487 On myslel tvrdosť 70, nie hrúbku. Ten sa dá ale kúpiť iba fasádny, podlahové začínajú na 100. Ale i tak je to blbý nápad.Odpověď na příspěvek od roman_:
@zubr487 On myslel tvrdosť 70, nie hrúbku. Ten sa… @roman_ A představte si že my máme fasádní v podlaze už 15 let a nic se nestalo.... Šířka je 40-50mm a je na tom podlahovka a anhydrit proarmovaný kari sítěmi. Takže já bych se nebál řešení dát tam trojku čtverku 70f na to aby se přes spoje vymačkal a na to pak třeba 100 nebo 150Odpověď na příspěvek od vladimir_sacha:
@roman_ A představte si že my máme fasádní v po… @vladimir_sacha Vám doporučuji radši neradit, protože ze sebe děláte trotla. Nechápu jak to děláte, že snad vše děláte špatně. Já zde tazateli radím, jak se to má dělat, aby se nemusel obávat, že to časem bude dělat nějaké problémy. Vy zde radíte, jak to ošulit. Je to pořád stejný problém. V místech, kde dochází k většímu zatížení (třeba kde se víc chodí) si to sedne víc. Pak se nemusí nic moc stát, jen může dojít k praskání podlahy a taky je to velice pravděpodobně příčinou "dunění" podlah. Jakmile si to někde sedne víc, tak se pod deskou vyrvoří mezera a deska pak funguje jako membrána zesilující zvuky chůze. Vy zde píšete, že to máte OK, Jenže občas popisujete problémy a kromě jiného jste sal i o popraskané dlažbě. Kromě toho zde uvádíte další kravinu. Do anhydritu se NEDÁVAJÍ kari sítě. Dávají se do betonu, protože beton má vysokou pevnost v tlaku, ale nulovou v tahu. Navíc beton brání korozi želené výztuže. Proti tomu anhydrit má vysokou pevnost i v tahu a je pružný. Vůči železu ale podporuje korozi. Proto pokud je nezbytné použít výztuž, tak se musí použít kompozitní výztuže nebo ocelové s nějakou antikorozivní úpravou.Odpověď na příspěvek od vladimir_sacha:
@roman_ A představte si že my máme fasádní v po… @vladimir_sacha je velky rozdil mit v podlaze 40-50mm a nebo 150mm(dnesni rozumne minimum). Stlaceni se vetsinou udava na % vuci sile polystyrenu takze on nemuze dat eps70 protoze by mel 3x tak velky sednuti co vy. Takze pokud mate nekde 2mm on by mel 6mm coz je kurna rozdil... proto se i pro silnejsi izolace 200+mm mela zvazovat eps150 nebo eps200...Odpověď na příspěvek od raziel628:
@vladimir_sacha je velky rozdil mit v podlaze 40-… @raziel628 určitě budu dávat grafitový 150S, celkem se mi tam vejde 120-130mm na výšku a právě proto, že mi tak 5 cm chybí, sem tu izolační vrstvu nechtěl 1.) odrbat a 2.) zbytečně ještě snížit.Odpověď na příspěvek od zubr487:
@mxm1919 nechápu, proč se ptáte zda to někomu kle… @zubr487 ptal jsem se někoho, kdo to udělal neoptimálně, ale v rámci toho, co říká každý druhý člověk, jak to dopadlo, abych věděl, jak moc to mám hrotit a řešit. jak moc od optima si mohu dovolit být. nic víc.Odpověď na příspěvek od mxm1919:
@zubr487 ptal jsem se někoho, kdo to udělal neopt… @mxm1919 Já mám pocit, že pokud si to někdo udělá neoptimálně a bude mít jen drobné problémy, tak to nepřizná. Teprve pokud mu to dělá firma a udělá to nějaké problémy, tak to řeší v diskuzích. Mě se to nechce hledat, ale vzpomínám si na několik podobných diskuzí. Ono nemusí vadit pokles podlahy v obyčejných místnostech. Maximálně si posunete okrajové lišty. Co si pamatuji, tak se řešil pokles podlahy v koupelně v jednom případě a pokles podlahy v místě napojení na betonové shody. V obou případech se to opravuje dost blbě. Případem je i zde pan Vladimír. Sice píše, že je vše OK, ale jinde psal, že většina dlaždic je popraskaná a navíc má pod izolací vodu. Zrovna kombinace anhydrit+neošetřená Kari a voda je spolehlivá cesta k totálnímu rozpadu podlah. Kromě toho jsem si párkrát všiml stížností na "dunění" podlahy při chůzi. Nevím ale osobně si myslím, že to s tím taky souvisí. Zaklepejte na membránu reproduktoru a pak ji z druhé strany lehce podepřete prstem nebo třeba kouskem EPS. Uslišíte zásadní rozdíl ve zvykové odezvě. Podstatné je ale to, že Vás to bude stát víkend práce plus pár tisíc a máte klid.