Polystyren, anhydrid, vytápění

Dobrý den přicházím sem pro radu a napíši zde takovou rozsáhlejší zprávu, která má více bodů a které mě v budoucnu čekají 1. pokládka polystyrenu - Tloušťka bude 14cm ( víc mi nevychází ) a otázka zní zda pokládat na dvě vrstvy nebo koupit 14cm desku a pokládat v jedné vrstvě ? ( EPS 150 šedý ) dále zda pokládat na lepidlo, pěnu nebo na "sucho". 2. Do domu chci radiátory ( topení bude kotel na pelety + krbová vložka s teplovodním výměníkem, chtěl by jsem i AN 1000l ) Má vize je taková jak to vidím u kamarádů v okolí ( máme zde lesy, takže každý disponuje dosti dřevem ) zatopit, rychle nahřát radiátory, vyhřát dům, vyhasnout a v domě bude teplo na další dny ( proto chci radiátory do kterých nahřeji chvíli místo podlahovky do které by jsem musel topit furt a také mi k podlahovce nepříjde úplně vhodné kotle na tuhá paliva a když tak mě opravte ale podlahové topení mi příjde i dražší na realizaci než cca 10 radiátorů ) žiji teď v domě s radiátory takže pohled na ně mi vůbec nevadí ani mi nijak nezavazí a vidím že to roky funguje. Klidně mi dejte váš názor nebo kompromis rád si nechám poradit. 3. A tento bod se váže právě k bodu 2 kdy by jsem chtěl realizovat Anhydridový potěr a zde se chci zeptat na ideální tloušťku do domu. Nevím proč, ale stále mám v hlavě číslo 60mm ( BEZ PODLAHOVÉHO VYTÁPĚNÍ ) bude to stačit ? Je tohle nějaká zlatá střední cesta pro únosnost atd ? Přesto že by nebylo PT tak je anhydrid dobrou volbou ? co se týče vlastností, realizace a ceny. ( V míste krbové vložky bude obšalovaná část pro krbovou vložku a vylitá betonem to samé v místě "kotelny" ) 4. Kotelna + místo krbové vložky = Dávat polystyren ? ANO/NE z důvodu zatížení krb. vložkou a v kotelně peletovým kotlem + AN. PS: Pokud by mi zde někdo psal proč nemám plyn, elektrokotel nebo TČ tak rovnou píši že přívod plynu zde není a elektrokotel a TČ mi příjde velmi dráhé na provoz a ani nijak výkonné ( z okolí cca 3-4 rodiny co si pořídili TČ a po roce placení ruší, takže zkušenost pro mě špatná již z okolí 😄 ) Bydlím v oblasti Jeseníků kde je z celého roku více chlad jak teplo a v zimě se nízké teploty drží. Kdyby jsem na něco zapomněl ještě asi dopíšu. Děkuji vám všem za pozornost, váš čas a odpovědi.
Odpovědět
@jirca456 add 1) co se dá dělat, pokud nejde víc, tak to musí stačit. Lepší je pokládat EPS ve dvou vrstvách. První vrstvu udělejte silnější (třeba 10 + 5 cm). Druhou vrstvu posuňte tak, aby spoje nebyly nad sebou. Pokud je podklad rovný, tak můžete na sucho. To obvykle neplatí a pak se obvykle používá křemičitý písek, jako vyrovnávací podsyp. add 2) pokud použijete jakýkoli automatický kotel na dřevo, potřebujete i AN. V tom případě je jednoznačně výhodnější podlahové topení. Máte poněkud zkreslené informace. Pokud děláte novou podlahu mokrou cestou, tak je podlahové topení levnější, komfortnější a samozřejmě nikde nic nepřekáží. Kromě toho PT dokáže lépe využít kapacitu AN. S radiátory dokážete využít teplotní rozdíl cca od 80st do 50st. S PT klidně od 80st do 35st. Kromě toho je Vaše představa o topení do radiátorů nesmyslná konkrétně věta " rychle nahřát radiátory, vyhřát dům, vyhasnout a v domě bude teplo na další dny ( proto chci radiátory do kterých nahřeji chvíli místo podlahovky do které by jsem musel topit furt". Vůbec nic nevíte o tepelných ztrátách. Jakmile máte AN, tak naložíte kotel, necháte vyhořet a klidně máte na dva dny pokoj. Jenže jak PT tak radiátory v podstatě musí topit trvale na co nejnižší teplotu. Vy si zřejmě myslíte, že tím rychlým zatopením něco ušetříte. To je nesmysl. Ušetříte naopak tím, že budete topit trvale s co nejnižší interiétovou teplotou. Je zde trochu nesrovnalost. Píšete o topení dřevem a peletami. Peletový kotel je automat, ke kterému nepotřebujete AN, ale nemůžete v tom topit dřevem a topení je dost drahé. Nejprve si rozmyslete co chcete. Pokud topení dřevem, tak dřevozplyňující kotel + AN. add 3) řešilo se to zde mnohokrát. Anhy je nejtenčí, ale i nejdražší. S PT je min síla 6cm (3.5cm nad trubky). Pak se dělá litý beton (třeba cemflow) cenově je asi mírně levnější, s PT je minimální síla cca 7cm. Nelevnější je betonová mazanina, ale minimální síla je cca 9cm. Nemá cenu se ptát v diskuzi, podívejte se na stránky firem, které to realizují. Mají tam tabulky. Nevýhodou anhy je, že nemá rád vlhkost. V místě krbové vložky nemusíte dělat žádné úpravy (pokud neplánujete nějaké těžké litinové. Pod kotlem a AN samozřejmě udělejte nosnější podlahu. Dal bych tenčí izolaci z XPS (cca 5 až 10cm) a na to vyztužený beton. PS topení peletami je cenově srovnatelné s topením v TČ nebo plynem. Není to levná záležitost. Pokud máte dřevo a nevadí vám práce se dřevem, tak spíše preferujte dřevozplyňující kotel. Místo krbu pak stačí malá krbové kamna bez výměníku.
Odpovědět
@jirca456 jen na něco odpovím co se týče té vize že nahrajete radiátory tím vyhrajete dům a máte pár dní klid je milna hlavně když jste v chladnějším podnebí. Dům vám vychladne rychle ale AN něco zachrání otázkou je zda bude 1000l stačít. Záleží jak je dům zateplen. A další věc že takové výkyvy teplot nejsou komfortní taky jsme to tak měli ale tuto zimu jsem už jel topením na stálou teplotu a je to lepší. Ale aby vám vydržela AN co nejdýl je dobře odebírat co nejnižší teplotu vody jde to jak s PT tak s radiátory kdy se topí jen třeba 30 stupni osobně mám radiátory a topím takovou teplotou. Co se týče podlahy pokud nemáte PT tak anhydrit nedělat je dražší.
Odpovědět
@zubr487 my máme kombinovaný kotel, přepínáme mezi automatem na pelety a dřevem. Je to výborné, my si chválíme. Vlastní dřevo máme, nahříváme nádrže, když potřebujeme odjet na více dní přepneme na automat.
Odpovědět
@lodyracka dík za informaci. O podobné kombinace jsem se nezajímal a nevím jaké to má vlastnost, výhody, nevýhody. Díval jsem se na to, konkrétně na kombinované kotle Atmos. Podstatné je, že to má podle doporučení topit do AN.
Odpovědět
@jirca456 Podlahovka vyjde líp, když si vezmu že metr trubky stojí asi 20kc, rozvaděč možná 10 000 ( záleží na počtu okruhů a jeslti má čerpadlo) Radiátor je neefektivní, ohřívá vzduch zejména u stropu, pak až níže, stojí mnohem více - potrubí k němu, připojení, termohlavice, závěs nějaký.... V horizontu let ta podlahovka vydrží déle, to potrubí se říká okolo 100 let, máte teplo všude, po celé místnosti, nehledě na to, že dáváte +- 14 čísel izolace, to je právě dobře na podlahové topení
Odpovědět
Díky za odpovědi, celkem mi to pomohlo, možná i k zamyšlení ještě něco změnit. Jen se zeptám s PT těch 6cm anhy bude stačit na únosnost různých věcí jako skříně, kuchyně atd ? Nebude se v budoucnu "propadat" či praskat ? Dále se zeptám když bych řešil PT musím už předem vědět co kde bude postavené ? Kdysi jsem slyšel že musím vynechávat místa například kde bude velká skříň, gauč, postel a podobně, je to pravda ? A dále co říkáte třeba na kombinaci PT a Radiátorů ? Dám je jako 1. patro a druhé již v podkroví, tak spodek PT a vrch radiátory ? Je tento otopný systém dražší ? Dům je z Ytong lambdy 37,5cm a zateplovat budu šedým polystyrenem 15cm. díky
Odpovědět
@jirca456 S únosností není problém, záleží hlavně na tom, jak je poskládaná izolace. U vodní podlahovky se nemusí řešit rozestavění nábytku, to je problém u elektrické podlahovky. Kombinovat radiátor s podlahovkou spíš ne. I když budete mít akumulačku, potřebujete dva oddělené topné okruhy s dvěmi čerpadly.
Odpovědět
@jirca456 plat9 co napsal @kofejn. Kombinace PT a radiátorů je samozřejmě dražší, pokud i nahoře plánujete mokrou podlahu. Pokud budete dělat suchou skladbu podlahy, tak jsou levnější radiátory. V suché variantě je nutné použít dost drahé systémové desky. Podlaha se nebude propadat, ale izolace musí ležet na podkladu celoplošně. Obvykle jsou jako podklad asfaltové pásy, které mají v místech spojů vyvýšeniny. Pokud položíte izolaci nasucho, časem se to vymačká a podlaha poklesne. Dělá se to obvykle tak, že se podklad srovná křemičitým pískem.
Odpovědět
@jirca456 Tak od začátku... Na andydrit můžete normálně stavět kuchyně a skříně a cokoliv, je tam asi 400kg na m2 myslím nosnost. Nemusíte vynechávat tam, kde budou skříně, to platí u elektrických rohoží, ale ne u teplovodního topení, jedině třeba pod tou linkou, pod ledničkou, jestli víte, že tam bude napořád, tak tam nemusíte ho dávat a nebo tam natáhnout 2 okruhy a mít zapnutý ten jeden a kdyby náhodou bylo něco jinak, tak zapnete si ten druhý okruh. Kombinaci PT a radiátorů máme.... Nedávno jsem tady řešil teplotu vratky a regulační ventil a servopohon, právě z důvodu který popíšu níže: Máme v přízemí PT, má své regulovatelné čerpadlo a směšovací termoventil v rozvaděči, kde je nastaveno asi 50C, v patře je PT a radiátory taktéž, taktéž má své čerpadlo ten rozvaděč a termoventil, ten je nastavený na 40C, zbylá teplota, která je nad rámec (když z krbu teče třeba 75 a vrací se na zpátečce na malém okruhu třeba 62), tak tady tu vodu nepustí už termoventil do podlahovky, ale radiátory jo, tak začne téct do radiátorů, jen je potřeba hlídat, když jsou termohlavice na radiátorech, tak když vypnou už, zároveň podlaha má moc a nebere už tolik vody do sebe, tak že to může začít vařit, proto se musí stáhnout zpátečka na studenější následně a tady jsem chtěl dát to servo a řídící jednotku s čidlem. Vy budete mít (předpokládám já) akumulačku, která bude narozdíl od té naší funkční, tudíž budete topit do ní.... Z ní pak vytáhnout jeden okruh na podlahovku s jedním čerpadlem a pak druhý okruh s druhým čerpadlem na okruh radiátorů, bude pak na Vás, co si zrovna zapnete
Odpovědět
@vladimir_sacha Nevysvětlujte tady svůj bastl. Pokud tazatel plánuje kotel na dřevo (i kombinovaný) tak v podstatě musí použít AN. Osobně bych v případě patrového domu použil stejně dva nezávislé směšovače pro každé patro. Jde jen o cenu PT ve srovnání s radiátory. PT v mokré variantě je výrazně levnější
Odpovědět
@zubr487 1. patro by jsem chtěl anhy už z důvodu lepších vlastností a co jsem volal na cemex tak je i levnější ve finále jak cementový potěr, takže dole určitě anhy a teď právě řeším zda podlaha nebo radiátory. Druhé podkrovní patro by jsem řešil jedině radiátorama z důvodu že jako strop jsem použil stropní panely Ytong které jsou rovné a ihned únosné tzn že vrch se už vylije jen tenkou vrstvou samonivelačky ( PT by nebylo čím zalít ) tzn litá podlaha se bude dělat pouze v 1. patře. nicméně dobrá dejme tomu že se tak rozhodnu. Dole PT vrch Radiátory o kolik mě cca výjde tento systém dráž oproti POUZE PT nebo oproti POUZE RADIATOR ? Vím asi těžká otázka, ale asi tak zhruba. V mém případě je ale jediné řešení buď to pouze radiátory spodek i vrch nebo spodek PT a vrch radiátory ( 4 podkrovní místnosti obytná plocha cca 75m2 ) Ještě chci říct že ten vrch bude neobyvatelný, dělám 2 patro z důvodu že stavím v CHKO a zde nemůže být bungalov, pouze dům se sedlovou střechou a tak vznikají podkrovní pokoje. Žít budeme pouze dole, takže vrch pouze temperovat co se vytápění týče. Děkuji
Odpovědět
@jirca456 dynamika a potřeby na topení v podkroví a 1p jsou odlišné a tak já osobně bych určitě udělal dva nezávislé okruhy s oběhovým čerpadlem a trojcestným směšovačem. Takže z tohoto hlediska je jedno, zda dáte nahoru radiátory, nebo PT. Ytong stropy neznám, ale neměl by jste tam mít nějakou kročejovku? Pokud je to opravdu tak, že stačí jen nivelečka, tak se PT nevyplatí
Odpovědět
Článek se načítá
@jirca456 no pokud chcete reálně využívat především přízemí a podkrovní pokoje budou pro "kdyby náhodou" tak je stejně žádoucí dát i do 1NP izolaci do podlahy (polystyren + kročej), aby Vám z přízemí zbytečně neunikalo teplo do podkroví přes stropy. A v tu chvíli je opět logické tam hodit taky podlahovku a anhydrid (a tím vytápět celý dům vodou s nízkou teplotou - reálně okolo 25 až 30 stupňů). Pokud to neuděláte, tak budete mít zbytečně TZ do prostor, které fyzicky ani nebudete obývat.
Odpovědět
@jirca456 Podíval jsem se do popisu stropů Ytong. Konktétně odstavec Zvuková izolace stropu Ytong Pro splnění požadavků kročejové a vzduchové neprůzvučnosti po- žadované normou ČSN 73 0532 je nutné zvolit vhodnou skladbu celé konstrukce stropu (včetně podla- hových vrstev). Pro rodinné domy je běžně vyhovu- jící skladba podlahy ve složení: mi- nerální vláknitá deska v tloušťce min. 30 mm, s nadbetonovanou vyrovnávací vrstvou 60 mm. Jak vidíte, tak jen samotná stěrka nestačí. Opět je to klasika, to znamená izolace a na to betonová nebo anhydridová deska. Kromě toho platí co napsal @doog. Ty stropnice sice budou fungovat jako tepelná izolace, ale nosníky jsou prostě tepelné vodiče.
Odpovědět
@zubr487 tohle jsou přesně ty panely ? Nebo se jedná o ytong ekonom kde jsou kovové nosníky do kterých se dávají stropní tvárnice ? Já mam Ytong panelový systém který nosníky nemá, panely se pokládají přímo na obvodové zdivo a jsou ihned únosné a pochozí a rovné. Mezi panely jen vzniká malá drážka do které se zapustí roxory a zamaltují
Odpovědět
@jirca456 to nevím, ale podívejte se na jejich specifikaci na doporučené sestavy. Moc se mi ale nezdá, že by stačila jen stěrka
Odpovědět
@jirca456 tak máte nějaký projekt a projektanta a tam to máte zakreslené skladbu podlahy atd.
Odpovědět
@edison101 projekt je z roku 2010 ještě ani žádný PENG já dům dostavuji po otci který jej nedodělal z osobních důvodů. Pozemek, zaklady jsem dostal zdarma 😄 dle projektu už je u zdivo jinak. Dělám si podle sebe. Tzn dal jsem tam ytong misto porothermu a dal jsem tam panely které jsou takovou "novinkou" u ytongu
Odpovědět
@jirca456 to už máte relativně nový projekt. Tady je z roku 1999
Odpovědět
@jirca456 ale tím pádem neprojdete kontrolou ze SÚ protože měníte nosné konstrukce oproti plánu navíc teď nevím jak dlouho má platnost stavební povolení ale 13 let to nebude takže jedete stavbu na černo. No to si dobře koledujete. A tím pádem nemá smysl něco řešit.
Odpovědět
@edison101 Stavba musí být započata do dvou let. Pokud je stavba započata pak už žádný zákon neuděluje dobu dostavění domu. 🤷
Odpovědět
@jirca456 to je možné ale pořád nesmíte měnit nosné konstrukce.
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?