Možná se někdo zasměje, ale poslední dobou mě po nocích straší představa, že v noci vstanu, půjdu se do kuchyně napít a někdo bude stát za oknem... Celý život žiju v paneláku, 4. patro a výše, tyhle představy mě fakt nemusely děsit :-). Znáte ty horory, jak oběť cítí pohled v zátylku, stočí rychle hlavu a zahlídne jen mizící stín... :-D
Když jsme s rodinou na chatě, v žádném případě bych nezůstala přes noc sama s dítětem, přestože jsou kolem sousedi. Teď budeme žít bez bezprostředních sousedů, jednu část pozemku lemuje les... hele, na férovku začínám mít strach. Jak jste se s tím vyrovnali vy?
@hhranolka Já teď zjišťovala, že alarm spustí roombička úplně snadno, takže u nás v novém alarm padá. Asi by policajti neměli radost, kdyby dojeli a tam si poklidně jezdil vysavač :-D
mě by se celkem líbilo mít doma webcameru (s nočním vidění), abych viděla zda někdo v noci nechodí po dvoře, kdybych třeba něco nebo někoho zaslechla.... a byla bych sama doma.
@kstablova No nevím, jestli bych leknutím neumřela, kdybych viděla, že někdo lozí ve tmě po dvoře :-o :-D
My máme dva psy a stejnak už jsem několikrát zažila, že si nám to po zahradě štrádoval cizí člověk, přestože pesani si mohli huby roztrhnout a i "útočili".
Fakt je, že vedle je autodílna, tak když viděli třeba otevřenou branku (před rekonstrukcí baráku jsme ji nechtěli měnit a drží na heslo, takže se sama otvírá), tak tam vlezli.
Ale v noci k nám chodí max. kuny, ježci a i tak to radši nechci vidět :-)
duckie: podle mě je lepší se leknout že někoho vidím na kameře než že někoho vidím tváří v tvář pár centimetrů od sebe....
.....tak to já bych zase ráda viděla proti čemu stojím protože nevědomost je nejhorší........ a jestli tam ty psy na toho dotyčnýho můžu pustit nebo radši ne, aby jim neublížil, protože oni by se za nás byli hlava nehlava..... a vůbec vědět jestli tam chodí člověk nebo bordel a kravál dělá jen kočka, kuna, ježek (se stává často) atd a není třeba se vzrušovat.
No a to jsou jenom reálná nebezpečí, jako zloději, zvěř apod. Když se k tomu přidá ještě pocit, že je NĚCO v baráku s váma a nevidíte to, je to pěkně blbý...
Několikrát jsem tenhle pocit v domě měla a to jsem ani nemusela být sama - prostě všichni poklidně spali a já to tam cítila...
Holky, mně se jednou v noci z ničeho nic zapnul počítač a kolem toho se pohyboval šedý stín.. S přítelem jsme mysleli, že si káknem pod sebe:D celou noc jsme spali s rozsvíceným světlem. Teď jsme v bytě v bytovém domě a taky mi trvalo, než jsem si zvykla, že v noci lidi chodí po chodbách a tak. Teď budeme stavět bungalov, tak se na to moc těším, až se v noci budu bát. Žaluzie a závěsy to jistí:)
syraell + kajovaevicka: jo to je výborný pocit, když se mi oba psi najednou v obýváku na pelechu postaví, naježí, začnou vrčet a čumí do prázdna, oba stejným směrem a nic tam není. To bych v tu chvíli někam nejradši utekla, ale vzhledem k tomu, že se pak zas na povel uklidní a jdou v klidu lehnout a spí, tak si říkám, že asi nic zásadního z toho nebude. Navíc v noci se to nestává, to k večeru nebo přes den.... možná sousedka pere a psi slyší ten kravál z pračky, jak mlátí do zdi, což já slyším přes naši 80tku zeď jen když přiložím na zeď ucho. Prostě nějaký vystvětlení to mít bude (i když ještě třeba nevím jaký)
.... no hlavně se z toho neposrat, jak s oblibou říkám :-)))))
kstablova
mně tohle dělají obě děti - teda vyjma toho vrčení:-) V miminkovskym období měly obě ( Mates 3měsíce pořád má) v oblibě zírat do holýho stropu a komunikovat s ním. Jakub se vždycky jakoby na někoho strašně smál, Mates bývá naopak většinou dost vyděšenej a valí oči...
kajovaevicka
z toho bych se nejspíš regulérně podělala :-D
Jsem taktéž panelákové dítě a je fakt,že i v paneláku jsem se bála,ale loni jsme se nastěhovali do baráčku,kde máme jen jedny sousedy a z druhé strany pole a pak les a teda nic moc pocit to není.Nebývám doma moc často sama přes noc,ale když už,tak jsem nikdy nemohla spát,buď jsem vůbec nezabrala,nebo jsem usínala a zas jsem se budila,takže nic moc.Dokonce jednou jsem si lehla i na zem ke dveřím do ložnice abych se popřípadně hned vzbudila kdyby náhodou někdo přišel :-N :-D
Ale až teď v létě jsem byla úplně sama doma,neměla jsem doma dítě,jen dva psy.Ty jsem zavřela do chodby,zamkla jsem obyvák a šla spát nahoru a teda parádně jsem se vyspala.Takže si myslím,že si asi zvykám,ale uvidíme jak to půjde až zas budu sama doma.
Jinak závěsy musí být taky zatažený a pořádně,nesmí být nikde ani škvírečka :-D
tak aspoň se nám tady sešla sbírka tipů, jak vyzrát na případného vraha :-| . Známá bydlí ve dvojgeneračním domku a aby předešli případným trapasům, kdy někdo něco řekl, a rodiče mezitím nepozorovně vylezli nahoru a vyslechli, co neměli, nainstalovali si nějaké jednoduché čidlo, které jim nahoře hlásí, že někdo jde po schodech.
Diskrétně, rodiče o tom netuší, a přitom není třeba alarmu, ze kterého by se všichni zvencli. Něco takového by stačilo
@maskacka: tak to je dobrý tohle čidlo, akorát u nás by to nešlo, psi se mi furt trousí sem a tam, ven dovnitř nahoru dolů a pokud možno ne spolu, ale každej jinak. takže by mi to svítilo furt :-)). Ale jednou si dám tu webcameru na dvůr.
tak máme za sebou první noc na baráčku a dobrý :-) ......jsme oba panelákové děti a třeba na chalupě jsme občas úplně klidní nebyli...žili jsme už předtím v domě, který byl v řadové zástavbě, takže relativně pohoda, ale byl hodně dlouhej do hloubky a na dvě patra a manželka se tam bála, protože tam bylo hodně zákoutí a než to člověk celý prošel....teď máme domek menší, kompaktní a i když jsme tak trochu na samotě (domy jsou zepředu, ale k nám otočeny bokem, vzadu a na bocích nikde ani živáčka ani mrtváčka) tak první noc proběhla v pohodě....a to ani nemáme v ložnici žaluzky, protože se tam ještě musí šoupnout topení, aby se daly namontovat, takže velký dvoumetrový francouzský okno do zahrady (tmy) bez záclon či čehokoliv jiného....a jak se spalo :-) ...až do devíti, jako mimina...psi (gaučáci) ale trochu vystrašení byli a celej večer s náma chodili po domě, dokonce i na záchod :-)
nu, já mam taky skvělý zážitky z táborů, na který jezdim od dětství do dneška :-D. Spíme v podsadách, jídelna je z vojenského stanu a WC eko záchody v lese. Prostě pustina, příroda, lesy, rybníky a civilizace daleko, takže ani el. ani voda v kohoutku.... prostě paráda. Někdy, když okolo dupou ježci, řvou volavky, kuňkají žáby, tak by se člověk podě...A noční hlídky, jo to je zážitek :-D
jsem taky z panelaku a v nasem dome mame navic vstupni dvere u obou stran sklenene! ze zacatku jsem myslela, ze se budu strasne bat a nic! Dokonce se nam casto stane, ze rano zjistime, ze jsme spali nezamceni (mame z venku normalni kliku)
Dporucuju nedivat se na horory, mit doma psa a pouzivat zaluzie, idealne predokenni :)
@maskacka ja som bola na tom podobne.prestahovala som sa z domu do bytu,manžel na tyždnovke a ja sama s deckami.Tak strašne som sa bala,pretože som nikdy predtym sama nebola.Raz mi po polnoci zazvonil sused a mna skoro kleplo :-N ani som nešla otvorit lebo na dverach nebolo kukatko a on sa urazil lebo si chcel pripit na syna-sa mu prave narodil.Pre mna to bol horšie lebo to bola novostavba a občas to prasklo,puklo...chudak moje srdce klepalo sa riadne :-D
A inak tie predstavy mavam aj ja :-D :-S
tedy holky, vy to tady s temi horory rozjizdite :-)
jeste jsem zapomnela - ne ze bych se toho bala, ale nejlehci spanek jsem mela v dobe, kdy nam nejakej hajzl ukradl auto zaparkovane v uzavrenem dvore.. v 5 hodin rano (v lete, takze za svetla) nam nasim vlastnim autem rozrazil vrata u plotu.. my otevrene okno (bylo horko) a pes nam ho ohlasil, jeste jsme ho okrikovali, aby byl zticha, ze je moc brzy... to jsme pak s manzelem nemohli ani jeden dobre spat.. ne ze strachu, ale spis z nastvani, cloveku se tak navali adrenalin, ze by nejaky takovyho zfetovanyho zlodeje necim vzal po hlave...
ale casem to preslo, chce to odvahu ;-)
Musím říct, že mně to ani nenapadlo se bát sama doma, až do tédoby, co jsem se přestěhovali do přízemí, bydleli jsme dlouho ve druhém patře rodinného domku, sami , ale teď jsme si předělali přízemí a přistavěli kuchyń s východem na zahradu, neznám nic úžasnějšího, než vyjít rovnou na zahradu ráno,když je hezky.......ale když jsem úplně sama doma, tak to není příjemné. Trošku pomohly závěsy a rolety, když je večer zatáhnu, tak se cítím trošku víc skrytá- samozřejmě jde jen o pocit.Naštěstí, to není moc často,
A přesně, jak říká ducik, od té doby, co nám nějaký kretén ukradl dětskou houpačku- teda vlastně jí rozřezal a ukradl jen ty provazy, asi si potřeboval neco svázat:(, tak je mi to v noci nepříjemné, že se po zahradě může kdokoliv cizí pohybovat- do té doby mně to ani nenapadlo.
My jsme také téměř celý můj život žili v paneláku. Potom jsme se přestěhovali do novostavby a dodnes mám přesně Vámi popsané stavy: přijdu v noci dolu do obýváku a mám pocit, že na mě někdo kouká oknem, jako z hororu:-)) Někdy se tam opravdu něco pohne a to jsem teprve vylekaná:-) Ale samozřejmě se člověk musí podívat, jestli tam opravdu není zloděj - to jsou potom akce:-))
Nyní budeme stavět domeček - z jedné strany les, žádní sousedi, ani žádné lampy (v noci se tam asi opravdu počůrám strachy) :-))
Jo a naši psi ty mě akorát zbytečně plaší, že štěkají na každej spadlej lísteček.......
Jo a nám jednou spal na zahradě u domu nějaký člověk - sundal prádlo ze šňůry a asi se tím přikryl...a ráno tam zapomněl boty...asi ho něco vystrašilo a nestačil se obout (taťka holt vstává brzo:-)))...ale my pak 2 noci nespali a špízovali z okna, jestli se pro ty boty vrátí:-)) Od tý doby mamka nenechává přes noc prádlo venku....... ale ten člověk byl asi neškodnej, spíš nějakej chudák....