Pokládka podlahového EPS 150

Profilova fotka
Dobry den. Mam nalepenou protiradonovku a ceka me pokladka celkem 160mm EPS 150. konkretne 60 a 100mm. Zednici co mi to budou pokladat ho chteji podmazavat lepidlem, aby tim vyresili pripadne nerovnosti. No a ja mam obavy co bude delat vlhkost z lepidla pod deskama. Dale jestli mohou byt desky prilepeny na pevno. Jeden pan z firmy na liti anhydritu mi rikal, ze desky musi byt "plovouci" aby se prizpusobily zatizeni pri liti podlahy. Dekuji za rady a informace.
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
co by vlhkost dělala? odejde spárami. plovoucí desky? to je snad vtip, ne? "plovat" má ten anhydrit. zedníky bych nechal, pána od podlah bych vyměnil...
Odpovědět
Taky jsme dávali eps 150 5cm a 8cm. U nás to ani nevyrovnali pred pokladkou. Já z toho trošku nespím, zakladovku jsme měli šílenou a místy i 2cm nerovnosti a prostě se na to jen polystyren položil a pískem se vysypali odpady. A hotovo. Mám strach že si to sedne. Na druhou stranu tři zedníci podotýkám že jsou vážně šikovný a nikdy jsem je neviděla něco odflaknout a všichni jsou i po letech s domy od nich spokojeni tak mi tvrdí že nikdy nerovnosti na desce neresi. Ze beton budeme mít 7cm a nikdy se nesetkali s tím že by to začalo nějak sedat praskat apod a potvrdili mi to i lidi co v těch domech léta bydlí.. Tak nevím mám z toho strach ale zase vím že by si to na triko nevzal,zakládá si na své povesti
Odpovědět
Zedníky nechte a važte si jich, mají pravdu, člověk od podlah je mimo, toho bych hnal. Výňatek z Isoveru: "aby bylo zabráněno sedání podlahy, desky izolantu je třeba pokládat tak (např. do lepidla, cementového mléka apod.), aby bylo zajištění celoplošné působení tlaku na izolaci."
Odpovědět
Profilova fotka
Diky za info. Pan od podlah byla firma Anhy podlahy. Oslovim tedy jinou
Odpovědět
Určitě lepit - deska musí sedět celou plochou. Při nelepení by seděla bodově a dosedla by později, což by mělo za následek pokles podlahové plochy. Druhou vrstvu však k první však nelepit tmelem, nýbrž pěnou! Ještě bych každou desku z té druhé vrstvy po přilepení zatížil - některé desky mohou být prohnuté a i když odstraníte nerovnosti v první vrstvě, budete je mít ve druhé. Bacha ještě na rozvody ele a vody v izolaci - vypěnit, nedosypávat, a spíš je vést dále od kraje než u kraje zdiva. Důvod je ten, abyste druhou vrstvu izolace posadili na pevný podklad a jedna strana izolační desky nebyla na něčem měkčím než EPS 150 S - mělo by to opět za následek případny pokles či prasknutí podlahy na kraji podlahové plochy.
Odpovědět
@lukoid můžu se zeptat? Když už ta podlaha sedne co se vlastně může stát? Začnou odstavat podlahove listy,dají se prelepit.. co se může stát třeba dalšího a neopravitelneho?
Odpovědět
@neonkarybka Nesedne rovnoměrně, ale třeba jen lokálně pod tíhou skříně, postele atd. Hrozí, že ten pokles našponuje třeba rozvody podlahového topení a na průser je zaděláno.
Odpovědět
Pokládal jsem křížem 2x 60 mm. Deska křivá, rozdíl i 2 cm + hydroizolace. Nerovnosti jsem nijak neřešil, jen ty velké, kdy se deska EPS houpala, tak jsem řezal, brousil. Rozvody jsem zaléval liaporem s cementovým mlékem. Mám v domě průměr 5 cm anhydritu, 92 m2 tak je to při vylití cca 12 tun, takže už při vylití si ten anhydrit sám dotvaruje EPS. Musel jsem udělat bednění pro podlahový konvektor, tam je krásně vidět jak si ten anhydrit to EPS domáčknul. Původně jsem chtěl taky lepit první vrstvu, ale ještě že jsem to nedělal, vyhozené peníze a čas.
Odpovědět
A ještě doporučuji 3 den po vylití seškrábnout škraloup, rychleji to vysychá. Teď je teda extra dobré počasí na anhydrit. Já mám po 6 týdnech od vylití vlhkost v podlaze 0,3 až 1.
Odpovědět
@specnaz84 Plošně si to rozhodně nedomáčkne, lokálně možná při určitých okolnostech. Nemůžeš to navíc posuzovat po pár týdnech, vyčkej rok až dva a uvidíš, jak se to chová. Jednoznačně tak moc peněz ani času navíc to není, tzn. lepit.
Odpovědět
@lukoid Máš reálné zkušenosti nebo kopíruješ info z netu?
Odpovědět
@specnaz84 Mám reálné zkušenosti, jinak bych před nelepením tak nevaroval. Řečí, jak to ta betonová vrstva ihned dotvaruje, protože je to váha jako kráva, jsem slýchával také dost. Realita jiná. O kolik se to prodraží? 5000 Kč?
Odpovědět
Článek se načítá
Nazdar. Mám čerstvou zkušenost. Celkem 4 vrstvy 5+6+4+5. První vrstvu jsem pokládal do řídkého cementu. Je to levnější jak lepidlo a jde to rychle. Desky perfektně sedí v celé ploše. Cement prostě naliješ, rozetřeš a bouchneš polyš, popřípadě někde zatížíš. Vhkost se spotřebuje na hydrataci cementu. Ostatní vrstvy jsem lepil montážní pěnou a postupně zatěžoval cihlami. Výsledek je opravdu dobrý, práce hrozná! Největší dřina je to přenášení cihel
Odpovědět
na celkem asi 190 m2 padlo 15 pytlů cementu
Odpovědět
@lukoid OK. Ještě dodatek, já nepsal nic o plošném sednutí a psal jsem o řezání a broušení při už větších nerovnostech.
Odpovědět
@specnaz84 Psal jsi, že v jednom místě jsi zpozoroval, jak si ten polyš ten anhydrit dotvaroval a domáčknul. Já oponoval, že nemůžeš předpokládat, že se tak stane všude stejně, tj. že deska si nesedne na všechny nerovnosti stejně - a to je právě to, co pak dělá problém, že ti to někde lokálně praskne či klesne.
Odpovědět
@lukoid Ano, sednul si v místě napojení hydroizolací. To je prostě fyzika. I když má EPS udávanou stlačitelnost 2%, plošnou, tak prostě 12 tun na 92 m2, je 130 kg/m2, tak si to prostě sedne. Já nepíšu, že jsem tam nechával 1 cm mezery, ale určitě nebudu řešit 5 mm lokální nerovnosti, což je např. napojení hydroizolace. A co jsem psal nerovnost desky tak ty 2 cm byly ale rozloženy do větší plochy, byl to takový lavor.
Odpovědět
Může se na dosypání vodovodu použít třeba písek? Je to špatné?
Odpovědět
Profilova fotka
@specnaz84 Polystyren jsem dořezával rozžhaveným drátem v místech, kde se houpal. Tedy především na pásu překrytí hydroizolace asi centimetrový zoubek. Dokonce jsem to raději podřízl víc, aby to sedělo na rovnoplochách mimo překrytí. Kde se základ hodně zvedal, seřezávali jsme celoplošně z tloušťky 10 cm až na 9 cm tak, aby výsledná betonová podlaha byla všude stejně tlustá 5 - 6 cm. Změřená výsledná tuhost na obrázku. Průhyb 0,035 milimetru pod stojící osobou 80 kg. Lavor o průměru až 3 metry. Podlaha vydržela i vyskládání sádrokartonů s plošným zatížením 900 kg/m2. Ne, že bych ji takto chtěl zkoušet, ale ve fofru vyskládání přivezeného materiálu jsem si riziko neuvědomil. Podlahový polystyren díky vysoké tuhosti a dobrému položení převzal většinu zátěže. Další testy v podobě letního slunce výkonem cca 700 W/m2 a topení vodou výkonem až 240W/m2 svědčí o kvalitě použitého vláknobetonu. Prostě mohu s klidným svědomím doporučit.
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 5 letech

Odpověď na příspěvek od neonkarybka:

Taky jsme dávali eps 150 5cm a 8cm. U nás to ani …
@neonkarybka jak jste dopadli, sedlo to? :) řeším nyní nerovnosti vzniklé primárně překryvem hydroizolace a částečně i někde díry, na hrubo s podlahářema jsme došli k rozdílu 2 cm oběma směry (20 cm podlaha od portálu v projektu, reálně 18-22,5 a přemýšlím, jak moc se bát, že mi to ukrajinci (nebo já) položí "na hrubo" a bude z toho pak problém se sedáním. jestli ty největší díry vylít samonivelačním potěrem i když bude v malé tloušťce, jestli nahřívat nebo řezat zespodu polystyren dle otisku nebo jen vysypat pískem a usadit...
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od mxm1919:

@neonkarybka jak jste dopadli, sedlo to? :) řeším…
@mxm1919 nechápu, proč se ptáte zda to někomu kleslo. Pokud si projdete diskuze na téma problémů s pokládkou PT, tak snadno najdete příklady lidí, co to ošulili a pak následně řešili co s tím. Podívejte se na stránky Izover. Jednoznačně tam máte uvedeno, že EPS musí ležet na celé ploše a případné nerovnosti je nutné vyrovnat. Takže stojí Vám trocha ušetřeného času a pár tisícovek za možné problémy? Je víc možností jak to udělat. Zrovna samonivelační potěr je nejdražší řešení a obávám se, že než následně položíte EPS, tak tu tenkou vrstvu na hydroizolaci rozšlapete. Použijte některé z doporučovaných řešení. Vyrovnání lepidlem, cementovým mlékem nebo jednoduše křemičitým pískem. Já jsem např. použil písek s trochou cementu. Dále si uvědomte, že nemusíte precizně dorovnávat výškové usazení. To na závěr srovná anhydrid. Řešíte to tady několik dnů a přitom je to práce tak na jeden víkend.
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od mxm1919:

@neonkarybka jak jste dopadli, sedlo to? :) řeším…
@mxm1919 Taky je možnost tam dát slabší EPS 70 nebo 100, ten se ohledně různých spojů na hydroizolaci vymačká a vrch srovná anhydrit
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od vladimir_sacha:

@mxm1919 Taky je možnost tam dát slabší EPS 70 …
@vladimir_sacha neraďte kraviny. Tenký EPS se vymačká úplně stejně jako silný. Celé je to o tom, že se skutečně časem vymačká, ale nepravidelně podle zatížení. Je mi jasné, že Vy jste nic takového neřešil
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od zubr487:

@vladimir_sacha neraďte kraviny. Tenký EPS se vym…
@zubr487 On myslel tvrdosť 70, nie hrúbku. Ten sa dá ale kúpiť iba fasádny, podlahové začínajú na 100. Ale i tak je to blbý nápad.
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od roman_:

@zubr487 On myslel tvrdosť 70, nie hrúbku. Ten sa…
@roman_ A představte si že my máme fasádní v podlaze už 15 let a nic se nestalo.... Šířka je 40-50mm a je na tom podlahovka a anhydrit proarmovaný kari sítěmi. Takže já bych se nebál řešení dát tam trojku čtverku 70f na to aby se přes spoje vymačkal a na to pak třeba 100 nebo 150
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od vladimir_sacha:

@roman_ A představte si že my máme fasádní v po…
@vladimir_sacha Vám doporučuji radši neradit, protože ze sebe děláte trotla. Nechápu jak to děláte, že snad vše děláte špatně. Já zde tazateli radím, jak se to má dělat, aby se nemusel obávat, že to časem bude dělat nějaké problémy. Vy zde radíte, jak to ošulit. Je to pořád stejný problém. V místech, kde dochází k většímu zatížení (třeba kde se víc chodí) si to sedne víc. Pak se nemusí nic moc stát, jen může dojít k praskání podlahy a taky je to velice pravděpodobně příčinou "dunění" podlah. Jakmile si to někde sedne víc, tak se pod deskou vyrvoří mezera a deska pak funguje jako membrána zesilující zvuky chůze. Vy zde píšete, že to máte OK, Jenže občas popisujete problémy a kromě jiného jste sal i o popraskané dlažbě. Kromě toho zde uvádíte další kravinu. Do anhydritu se NEDÁVAJÍ kari sítě. Dávají se do betonu, protože beton má vysokou pevnost v tlaku, ale nulovou v tahu. Navíc beton brání korozi želené výztuže. Proti tomu anhydrit má vysokou pevnost i v tahu a je pružný. Vůči železu ale podporuje korozi. Proto pokud je nezbytné použít výztuž, tak se musí použít kompozitní výztuže nebo ocelové s nějakou antikorozivní úpravou.
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od vladimir_sacha:

@roman_ A představte si že my máme fasádní v po…
@vladimir_sacha je velky rozdil mit v podlaze 40-50mm a nebo 150mm(dnesni rozumne minimum). Stlaceni se vetsinou udava na % vuci sile polystyrenu takze on nemuze dat eps70 protoze by mel 3x tak velky sednuti co vy. Takze pokud mate nekde 2mm on by mel 6mm coz je kurna rozdil... proto se i pro silnejsi izolace 200+mm mela zvazovat eps150 nebo eps200...
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od raziel628:

@vladimir_sacha je velky rozdil mit v podlaze 40-…
@raziel628 určitě budu dávat grafitový 150S, celkem se mi tam vejde 120-130mm na výšku a právě proto, že mi tak 5 cm chybí, sem tu izolační vrstvu nechtěl 1.) odrbat a 2.) zbytečně ještě snížit.
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od zubr487:

@mxm1919 nechápu, proč se ptáte zda to někomu kle…
@zubr487 ptal jsem se někoho, kdo to udělal neoptimálně, ale v rámci toho, co říká každý druhý člověk, jak to dopadlo, abych věděl, jak moc to mám hrotit a řešit. jak moc od optima si mohu dovolit být. nic víc.
Odpovědět

Odpověď na příspěvek od mxm1919:

@zubr487 ptal jsem se někoho, kdo to udělal neopt…
@mxm1919 Já mám pocit, že pokud si to někdo udělá neoptimálně a bude mít jen drobné problémy, tak to nepřizná. Teprve pokud mu to dělá firma a udělá to nějaké problémy, tak to řeší v diskuzích. Mě se to nechce hledat, ale vzpomínám si na několik podobných diskuzí. Ono nemusí vadit pokles podlahy v obyčejných místnostech. Maximálně si posunete okrajové lišty. Co si pamatuji, tak se řešil pokles podlahy v koupelně v jednom případě a pokles podlahy v místě napojení na betonové shody. V obou případech se to opravuje dost blbě. Případem je i zde pan Vladimír. Sice píše, že je vše OK, ale jinde psal, že většina dlaždic je popraskaná a navíc má pod izolací vodu. Zrovna kombinace anhydrit+neošetřená Kari a voda je spolehlivá cesta k totálnímu rozpadu podlah. Kromě toho jsem si párkrát všiml stížností na "dunění" podlahy při chůzi. Nevím ale osobně si myslím, že to s tím taky souvisí. Zaklepejte na membránu reproduktoru a pak ji z druhé strany lehce podepřete prstem nebo třeba kouskem EPS. Uslišíte zásadní rozdíl ve zvykové odezvě. Podstatné je ale to, že Vás to bude stát víkend práce plus pár tisíc a máte klid.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?