@esmeralda2 Neboj, srubu se to netýká. Jde o novýho souseda a arogantní přístup jeho projekanta (čerstvě dostudovaný švagr). Školním projektem si začíná plnit stavařské ambice aniž by se zamyslel lidsky, ale to by měl hlavně soused sám, žejo.
Špatně navržený vsak, kde hrozilo, že mě při přívalu vytopí je už v řešení ale moji statnou hrušeň, šedou letní, starou odrůdu, ohrozí 1,5 metru hlubokým výkopem vzdáleným cca 1 m od paty stromu. Co se asi stane s kořeny, že. Ten strom tu stojí min. 60 let., ob rok plodí vydatně, a přijde cápek, koupí pozemek, resp. zahradu, vykácí si na něm (nedělám si iluze, že měl vůbec povolení) jabloně, 20m modřín, statný ořešák a napůl můj (hranice pozemků šla prostředkem kmene) 15m jasan, a když ho slušně žádám o konsenzus a aby měl slitování aspoň nad tou hrušní, tak nezájem. Vše za něj už řeší jen nejchytřejší švagr, kterého jsem ani neviděl a který tu bydlet nebude. Smutný. No a úřad nad tou vegetací udělal kříž s tím, že ČSN 83 9061 je pouze doporučení, ne zákon.
@peking53 pevně doufám, že většina to má na pásce. Pěnu nebrat. Zde buď pánem situace. Bude to dražší ale správně....pokud už nevynalezli komprimační pásku v tubě 🤔
@peking53 okna jsou v hranolech na turbosroubech a mezera vypenena, pod oblozkama a nad oknem konopí a oblozky na komprimační pásce 😏. Táhne mi toflama, kolem oken ne...
Všem děkuji. Vyšlo nové video kde je jak jsem to nakonec udělal. Nechci tu zase spamovat zeď, takže jestli to někdo pravidelně sleduje tak ví. 😁 Kdyžtak powerpack na youtube a vyjede vám to samo. 😁
@geodett ahoj prosímte teď řešíme komín a líbí se nám systém skorsten. Našel sem tu na MS.že si na fóru psal že ho máš. Mohl bych se zeptat jak si sním spokojen. Dík za info
@alman zatim plna spokojenost, funguje, zadny problem (coz by ale mel i jakykoliv jiny komin ze 🙂), z venku nemam zadnou povrchovou upravy, doma uvnitr jen natazeno stukem a natreno
@geodett tak fungovat by měl každý komín 🙂. Ale líbí se mi že nemusíš dávat vložku a atd že stavíš jenom tvárnice na lepidlo a tod vše. A to že to může být u dřeva v těsné blízkosti je super i když nějakou mezeru je asi lepší vždy dodržet. Díky za info
@geodett také to není kvůli vypadlému suku. Máme 2 výsušné trhliny, které sice nejsou velké, ale se mi nelíbí a chceme je "zadělat". Zatím je favoritem taková kaše ze srubařského tmele a jemných pilin (z broušení), ale toto mě zaujalo. Použití tmele jsem zatím viděla pouze ve spojení s páskou, ale tak velký problém to u nás není. Prostě je jedna trhlina, asi půl centimetru, která je na horní části klády a ledacos do ní padá. Toto mi přišlo jako potenciálně jednodušší řešení. Druhá podobná trhlina je na stojaté kládě, také venku. Když bychom to neřešili, také by se asi nic nestalo, ale hrajeme si 🙂 🙂
@esmeralda2 aha tak trhliny taky neresim, do nejvetsi strcim ruku 🙂 ale to je jen na jedne klade co nema vyrez a na sloupu v kuchyni, jinak ty co jsou jako steny tam vse OK
to by mozna stacilo zadelat modelinou ne 🙂)
@esmeralda2 na jaře plánujeme vytmelení srubu vevnitř, tak praskliny do kterých padá bordel půjdou zatmelit, ale chápu, že toto řešení není univerzální 🤔
@esmeralda2 Ahoj, manžel tmelil pár podlouhlých prasklin venku. V místě , kde když prší, tak tam voda prostě naprší. Je to v pohodě. Bylo to v tubě , Woodchink.
Jo a po tolika letech máme položenou dlažbu z odseků 🙂 Doteď jsme měli před vjezdem štěrk, a až teď po tolika letech se manžel do toho pustil a má hotovo (pozorní si možná pamatují, že jsem o tom psala minulý rok, trochu to trvalo, hlavně ta část mimo vjezd do garáže.🙂 Jak ještě staví syn, tak manžel pomáhá tam a nejhorší jsou ty dodělávky, ty prostě trvají 🙂 A nestíhá. Je toho přes 55m2, za kamen jsme dali 20tis, + něco ten jemný štěrk na uložení -kolem 3000(hrubý štěrk dole už byl)no a práce...Dokonce jsme dostali i cenu za pokládku-bez materiálu 1700 za metr2. To je pěkná částka. ALe já to chápu, ta skládačka prostě je skládačka a řemeslníci nejsou. Takže vlastně po tolika letech má manžel hotovo 🙂 Jen ještě otravuji, že bychom měli tu barvu vrat změnit 🙂 Vybírala se k původnímu nátěru baráčku, a jak jsme ho pak ztmavili, už se nehodí. ALe...to je asi otázka další pětiletky 🙂
Tak to já se sem také připnu. Máme za Prahou malý pozemek, kde bychom chtěli jednou stavět a normální baráček by byl fajn, ale tím, že je to spíše v lese, hodil by se tam ten Kanadský srub. Nevíte, jestli se dřevo nějak speciálně potírá nebo něčím napouští i kvůli ohni. Nebo se musí používat třeba excentrická bruska https://www.testino.cz/excentricke-br... na trámy?
@viviv dobrý den tak já nevím jak vy ale já bych stavěl to co by bylo FAJN pro mě, né co by se HODILO že je to v lese. 😉
To by bylo potřeba jednou pořádně promyslet a raději si něco přečíst o tomhle tématu.
O nějakém ohnivzdorném nátěrů sem ještě neslyšel ale určitě se ošetřuje dřevo jako takové. Tak takovou brusku využijete určitě všude ne jenom u srubu. 😄
Ahoj všem 🙂. Chci se zeptat ohledně zálivky podlahového topení v roubence/srubu. Jaký materiál jste zvolili na zalití podlahového topení a z jakého důvodu? Anhydrit/Cementový litý potěr/Strojně hlazený beton atd.. Díky za odpovědi 👍
@majkl1993 mám anhydrit, protože jsem se nechal ukecat realizační firmou. Šel bych do betonu (CemFlow, pokud by byl nedostupný tak strojově hlazený), protože jsou jednodušší a blbuvzdornější všechny následné práce. Úspora daná tenší vrstvou zálivky je více než splacena komplikacemi při pokládce dlažby a zejména hydroizolace v koupelně. Většina běžných stěrek a lepidel se s ANHY nesnáší a speciální stěrky jsou tak 3x dražší. Lze sice ANHY penetrovat pro oddělení, ale nějaká hitparáda to taky není.
Pokud se ptáte na tepelně - provozní parametry, tak mezi anhy a betonem není rozdíl.
@obludak Děkuji za příspěvek, který mě velice potěšil, jelikož se po přečtení různých názorů na toto téma také přikláním k litému cementovému potěru CemFlow. V Anhydritu nespatřuji dle zkušeností ostatních lidí žádné zřetelné výhody oproti CemFlow, snad jen o nepatrně nižší cenu, což je ale vykoupeno nevýhodami Anhydritu, jako nesnášenlivost s vodou atp.
Strojově hlazený beton mne také zaujal, ale tato metoda je prý velice náročná na realizaci především v ohledu na zachování dokonalé roviny s minimálními výškovými rozdíly. Výhoda je také v tom, že se dá touto metodou spádovat, což je v mém případě ale zbytečné, protože tuto vlastnost v našem případě nevyužiji..
@majkl1993 Upozorňuji že beton má dvě fáze pohybu. Nejdříve se smrští povrchové vrstvy, zpravidla vystoupnou nahoru rohy dilatovaných částí, udělá to takovou misku. Postupně jak se to zbavuje vody tak se pnutí zase uvolňuje a rohy klesají zpět. Po nějaké, relativně dlouhé, době klesne podíl vody na finální úroveň ( <1,8% ) a teprve pak je vhodné brousit / stěrkovat / nivelovat. Rozhodně to nejsou čtyři týdny, spíš tak tři měsíce, podle teploty a větrání.
Asi jediná opravdová výhoda anhydritu byla, že ten divoký pohyb nenastává a vyzraje to celkem rychle, takže to ušetřilo nějaký čas při stavbě.
@majkl1993 máme strojně hlazený beton a po zkušenostech našich a jiných bychom zvolili zase to samé. Anhydrit ne z výše popsaných důvodů, u litého betonu je také potřeba po zálivu zamknout dům a větrat se dá až po několika dnech, zatím ti voda teče po zdech, a to nejenom po dřevě. Také otázkou ne bezvýznamnou je cena, která je u hlazeného betonu myslím výrazně nižší. Jestli to schne 3 měsíce, to nevím, ale protože u nás byla doba mezi zalitím podlahového topení a pokládáním dlažby delší, neměli jsme důvod to řešit
Chci se zeptat, máte někdo u roubenky/srubu i lité podlahy v patře. My jsme si nechali naprojekovat podlahovku i do patra a má to být zalité anhidridem. Dříve se to tak nedělalo, ale teď to stavitelé roubenek doporučují.
@majkl1993 strojni beton, nicméně nečekal bych u cemflow výrazný rozdíl. Pořád je to plnivo + pojivo s hydraulickou vazbou, jenom je tam více plastifikátorů aby se to dobře lilo.
Zdravím vespolek. Chtěl bych se zeptat ohledně vašich zkušeností s realizací podlahového topení v masivní dřevostavbě. Jakým způsobem máte řešenou podlahovku? Máte pod trubkami systémovou desku, nebo máte rozvody jen na fólii přichycené úchyty na polystyren? Mám v projektu navrhlé řešení se systémovou deskou varionova 11 mm od firmy Rehau. Po několikahodinovém brouzdání na internetu jsem se spíše dočetl negativních názorů, že se systémová deska v porovnání cena/výkon nevyplatí. Nevýhoda systémové desky je , že je velmi drahá, a ohledně výhod pokládky podlahového topení do systémové desky jsem se dočetl to, že je snazší pokládka, přesnější rozteč trubek a může sloužit jako dodatečná izolace. Ale z hlediska funkčnosti není v porovnání s pokládkou jen na fólii rozdíl. Co si o tom myslíte?
Druhá část mé otázky směřuje na podlahové topení v patře, kde jsme se pro něj také rozhodly. V patře ve skladbě podlahy nemáme polystyrén, ale pouze kročejovou izolaci, ve které jak jsem se v diskuzích dozvěděl, úchyty na podlahové topení nedrží a to by znamenalo, že minimálně v patře je pokládka podlahovky na systémovou desku nezbytná. Řešil jste někdo podobnou věc jako já?
Díky za názory 👍
@majkl1993 Systémová deska z mého pohledu nemá smysl. Ulehčí to čas (peníze) realizační firmě. Jinak je to celkem jedno. Centimetr vlevo nebo vpravo nehraje roli, pokud to neošidíte na délce, tak je teplosměnná plocha pořád stejná. Fólie s rastrem je za mne naprosto dostačující.
V patře jsem zvažoval podlahovku suchou systém fermacell, ale nakonec jsem to zavrhnul, cena byla naprosto nesympatická. Zpětně hodnoceno byl to dobrý tah, dva třídeskové radiátory naprosto stačí na příjemou spací teplotu, žebřík s přítopem řeší koupelnu.