@zubr487 původně jsem nechtěl, ale napíšu to.
Masivní dřevěná stěna není normální, tj spočitatelný, stavební materiál, je to organická velmi složitě strukturovaná záležitost. Současně platné stavební normy berou v potaz nejhorší možnou vodivost dřeva kolmo k vláknům, vůbec nezohleďnují tepelnou reflexivitu dřevěného povrchu ošetřeného lazurou, případně voskem a také neberou v potaz minimální akumulaci kterou dřevo oproti klasickým materiálům má.
Pro představu, aktuální fyzikální veličiny dřeva vycházejí z měření tepelné vodivosti z počátku minulého století, kdy se poměrně rychle přišlo na to, že nenaměří žádné rozumné, tj, opakovatelné hodnoty. Vzniklo mnoho složitých rovnic pro výpočet vodivosti a jejich oprav podle empirických měření a vodivost napříč i podél vláken se udává jako strašlivé rozmezí, kolmo 0,12 ~ 0,18, podélně 0,25 ~ 0,45 W/m.K pro 12% vlhkost. S klesající vlhkostí vodivost ještě drasticky klesá, ale nedá se říci že by masivní stavba byla všude homogenní, takže jsme opět na začátku - nikdo přesně neví, tak se vezme nejhorší možná varianta.
Reálná měření ve stavbách ukazují že v mnoha, ne ve všech, případech je spočtená spotřeba tepla vyšší než skutečná až o desítky procent. Bohužel staveb není dost na to aby vznikl reprezentativní vzorek použitelný do norem, nehledě na to že nikdo nestaví srub jako průmyslový vzor, ale vesměs jako domov, takže topí podle svého vkusu a chuti.
Osobně rád čtu Vaše příspěvky a velice si vážím odborných rad které poskytujete uživatelům Modré Střechy. Nijak nechci zpochybnit Vaši erudici. V případě masivních dřevostaveb jsou ale výpočty zkrátka úplně mimo a reálné TZ nezáleží až tak moc na výpočtových kvalitách dřeva jako izolantu, ale spíše na řemeslné zručnosti stavitele, vůli uživatele docpávat vznikající netěsnosti a samozřejmě také trochu na štěstí, jak se ten který kus dřeva seschne a zkroutí.
@zubr487 s tim stavem v roce 2020 je to zajimavy, nekdo se tvari jako ze se nic nezmenilo ze to pojede v pohode dal, nekde se zase tvrdi ze uz to postavit nepujde, takze asi bude hodne zalezet na tom jak to kdo dokaze spocitat a ukecat 🙂
@obludak pěkně napsané a souhlasím. Otázka zjednodušeně zněla, zda jde vytopit srub podlahovým topením. Samozřejmě, že jde. Jenže málo kdo dokáže spočítat TZ roubenky a podle toho navrhnout dimenzování topení. Přesně z těch důvodů, co jste napsal. K tomu není co dodat. Prostě pan @fredd1e měl zřejmě smůlu na projektanta, který podcenil TZ nebo má zatím problém v netěsnostech. Jinak TZ se počítá pro nejhorší podmínky. Řada výpočtů neodpovídá realitě (třeba teploty v zemině), ale pokud se to počítá podle norem, je alespoň srovnání. Navíc je lepší nadhodnotit TZ, takže obvykle i u klasických staveb vychází náklady menší než co odpovídají TZ.
@obludak Dekuji za zhodnoceni. Chceme roubenku, aby tak dlouho jsme otaleli, az nas v ni nechaji bydlet jen jako v rekreacce. Kvuli jejich tabulkam. :/
No, kdo pozde chodi...
@zubr487 Myslím, že problém asi bude v netěsnostech i když mě nikde už nefouká nikde to znatelné není. V poddimenzování podlahovky to nebude. Mám ji pod celým srubem kromě pracovny(kde mám dřevěnou podlahu a přímotopy), tzn, podlaha skoro pod celým srubem je natopena na 29°C (měřeno na povrchu) a srub nevytopí na komfortní teplotu (při venkovních mrazech). Nebudu do toho asi víc zabředávat. Nechám to otevřené do příští zimy, kdy budu mít zatmeleno a vše bude jasnější.
Pro info, pokud měřím teploměrem povrchovou teplotu klád rozdíl teplot v nejtlustším místě a ve spáře je 2°C až třeba 10°C ve spárách kde to asi moc netěsní (i po ucpání konopím). Takže asi to fakt bude spíš těmi netěstnostmi.
@puhelin podle mne to jeste realne na postaveni je, staci se obratit dotazem na firmy co to stavi nebo projektanty co to kresli, oni budou mit urcite cerstve informace ci budou vedet jak na to
@geodett My nestihame ani projekt, nez to vejde v platnost. Ale mame od kazde firmy jinou informaci, tak zaciname objizdet kancelare a konzultovat. Jedni uz jsou pripraveni (zatim vim o Hanisovi, jinde jsme jeste nekonzultovali), druzi jeste tapou. Ale vim, ze uz dlouho nekteri urednici stavebniho uradu nesmyslne pozadovali pro roubenky en. tridu B a odmitaji zkolaudovat roubenky a sruby, pokud nebudou pobouchane polstyrenem (neprehanim, slysela jsem to z ust jednoho).
@xavik Taky asi není špatný prolézt srub termokamerou. Mě to zkoušel loni Polák (má nějakej telefon s kamerou - asi žádná velká kvalita, ale stačilo to) a ty nejhrubší úniky vidět byly... Např:
@puhelin jo o Hanisovi tady nekdo mluvil ze uz to ma vyresene, kazdopadne verim ze nejaka cesta ven z toho bude, ze vsichni neskonci na dlazbe
u roubenek je jeste reseni se zateplenim uvnitr tramu to dela OK Pyrus, akorat je to ze susenych elepenych tramu a tak to nebude nejlevnejsi
@fredd1e popravdě jsem teď procházel tvoje fotoalbum a podle plochy podlahového topení bys to opravdu vytopit měl. Je možné že se otevřely nějaké spáry a máš v baráku konstatní průvan který bere teplo od podlahy směrem do pryč. Jestli bude mráz, zkus to obejít s termokamerou, nicméně, pokud je to všude špatné, tipnul bych si že ti všudyma táhne, Balík konopí nebo vlny, nastartovat špachtli a hrr do toho.
@geodett My prave ani ten sendvic nechceme. Ne kvuli cene, ale proste kvuli te "filozofii". To uz pak muzeme mit stavbu zdenou s falesnym prkennym roubenim, kdyz uz nechceme mit fake.
@fredd1e Tipnul bych, ze ma Caterpillar CAT S60 , dalsi s termovizi na trhu je snad uz jen Blackview BV6800 Pro, ten si porodim az odejde muj BV6800. Takze si na termosnimky jeste pockam.
Jeste me napada, jak to mas dost proskleny...skla od nekoho, ram od jineho...aby to bylo ok. Predpokladam trojskla ale prece, co kdyz... 🙂 Jestli pujdem letos na medvedi cesnek, tak se stavim na cumendu 🙂
@xavik No jasný, taky chodíme (do Rakoveckého údolí) . Stav se, budu rád.
Ten Mobil - to asi bude ono, taková škaredá hrbatá cihla. 😄
Trojskla a tem kde to nešlo (mám dveře 3,5 m vysoký tak dvouskla s fólií - "heatmirrorem" nebo jak se to píše. V tom to fakt nebude.
Zdravím, rád bych se tu zeptal, i když sem to úplně nepatří, ohledně roubenky a stavebních povolení. Vím, že právě tady je dost šikovných a znalých lidí.
Jedná se o to, že jsme dostali stavební povolení na roubenku z lepeného hranolu, ale úředníci si vymínili, že nám dají povolení jen pokud bude přízemí pohledově vypadat jako zděný dům. Citace ze stavebního povolení: "Z vnější strany budou roubené stěny obloženy deskou a omítnuty."
Odvolání tomuto rozhodnutí na kraj nepřineslo žádné ovoce, jen jsme usmlouvali, že v místě, kde bude terasa, dům obložený být nemusí. Chceme bydlet ve dřevě a máme malé děti, na zákopovou válku s úřady nemáme čas, ani nervy, už takhle jsme se s úřady přeli více jak půl roku.
Samotnému stavebnímu úřadu by to bylo jedno a sám kroutí hlavou nad tím, co některé odbory dokáží vymyslet, nicméně se musí řídit jejich požadavky a tak nám kolaudaci bez "fasády" neudělá. My ji tam samozřejmě nechceme, dokonce i paní starostka jela na patřičný odbor za nás orodovat, nikdo z lidí, které dům viděli to nechápe, obec byla dokonce ochotna změnit územní plán aby bylo naprosto zřejmé, že takové domy tu jsou vítány, ale pán nemá dřevostavby rád, změnu územního plánu by musel na svém úřadě podepsat a to prý neudělá, ohání se studií nějakého významného architekta, který zde dřevostavby nedoporučuje. (obec má cca 50 obyvatel, je tu kravín, dva bungalovy, socialistická bytovka)
No a teď k té otázce, když nějak tu fasádu uděláme, dům se zkolauduje a řekněme, že za pár měsíců se nám ta fasáda zničí a my ji kvůli tomu sundáme nebo nám třeba spadne, můžeme být pokutováni, když už tam žádnou neuděláme? Můžou nás úřady donutit ji tam znovu udělat, když na to třeba nebudeme mít?
Díky za názory
@fredd1e tak jestli seš takovej kousek, není co řešit. Příští týden jsou jarní prázdniny a kvůli děckám bych musel topit v krbu i ráno. Pokud chceš přijet, v neděli pouštím podlahu a nejpozději v úterý ráno můžu tvrdit, že jedeme jenom na ni. Neboj se vlka nic a přijeď 😉
@elha1 takovy krasny barak obehnat no to je exot, ale najdou se i taci
slysel jsem o tom ze nekdo takto zkolaudoval srub na Sumave kde to nemelo jit, ze ho obehnal deskama a pak je sundal, ale je to informace na bazi jedna pani povidala
pro vlastni kolaudaci by to asi melo stacit, otazka je jak hodne bude nekdo bonzovat po kolaudaci zda je urednik tak aktivni ze by se tam jel divat
@pekbit Vlka se nebojím. Stav na kafe. Když tak mě asi jen do SZ trochu přibliž místo a upřesni čas, kterej by se ti hodil. My s teploměrem ten Váš zázrak trochu prověříme 🙂
@geodett No to je ta otázka, ono stačí, že pán z odboru rozvoje kolem jezdí na kole. Mě hlavně zajímá, jak moc je to postihnutelné a jak velké nepříjemnosti v takovém případě čekat.
@elha1 takže životní prostředí ti řeklo, že bys narušil krajinný ráz? Škoda, žes nenapsal, když se to řešilo. My jsme řešili něco podobného, nechávali jsme dělat znalecký posudek na to, jestli náš dřevěný dům na pozadí lesa zohyzdí krajinu, a jestli to bude ještě akceptovatelným nebo již neakceptovatelným způsobem. Na to existují znalci s kulatým razítkem, byť se blbě hledají, a pak odvolání s takovým posudkem v ruce vypadá úplně jinak. Znalci, kteří u nás posuzují vliv na krajinný ráz, dělají normálně takové posudky pro fotovoltaické elektrárny. Nebylo snadné sehnat někoho takového kdo by byl ochoten posuzovat rodinný dům, ale povedlo se. Navíc v zákoně o ochraně přírody a krajiny je §12, který mluví o posuzování krajinného rázu, ale je v něm také odst. 4, který říká, že je-li někde územní plán, tak krajinný ráz se posuzuje ve fázi tvorby územního plánu, a k jednotlivým stavbám se neposuzuje, k tomu jsme nechali udělat krátký rozbor od právní firmy. V územním plánu máš pak stanoveno, jak velké domy tam můžou být, jakou střechu mají mít, jaká okna, případně přípustné barevné odstíny a podobně, ale není tam, z jakého materiálu se dům má nebo může stavět.
@elha1 myslím, že máš krásný dům a že by to byla škoda. Myslím, že to, co jsi napsal, je reálné. Na tvém místě bych akorát udělala to, že fasádu bych udělala v barvě toho dřeva a s tím opadáním fasády bych tak půl roku - rok počkala
@elha1 V tvém případě bych zvenku omítnul barvou dřeva a hlavně přiznal křížení hranolů, aby se i po sundání fasády nezměnil vzhled domu.
Reálně hrozí pokuta cca 25K, ale také povinnost to uvést do původního stavu.
Určité řešení by bylo sehnat zmiňovaného znalce, jeho názor by měl mít větší váhu než nějakého úředníka a zkusit hned změnu stavby před dokončením a fasádu vůbec nedělat. Případně, pokud chcete změnit vzhled ofiko následně, je rozhodovací autoritou SÚ který své rozhodnutí může opřít o znalecký posudek. Což udělají velmi rádi, protože při případném sporu se pak zbavují zodpovědnosti.
Na @esmeralda2 dejte, jestli někdo vedl dlouhou a úspěšnou válku s byrokracií, je to ona.
Asi nejdůležitější je se nebát a nenechat se nějakým zamindrákovaným úředníčkem uřvat.
@ammma Spíš to vidím na kroucení klád při vysušování,. Tím se vytvoří netěsnosti, hlavně v rozích. Pokud by klády seděly ideálně na sobě, tak ano, mohlo by to být i tvarem spoje, ale klády na sobě rozhodně dokonale nesedí.
@fredd1e na to nás srubaři upozorňovali. K mému překvapení, vyfrézování do W je mnohem jednodušší, než vydlabat žlab, a když se to 100%ně povede, tak je to lepší. Ze zkušeností, na 100% se to nepovede takřka téměř nikdy. Při tom W jsou velké styčné plochy a dost velká šance, že to nebude úplně přesně sedět, a/anebo že se jedna kláda zkroutí trochu jinak než druhá